Novinky a zajímavosti ze světa piva

Akreditované Rekvalifikační kurzy VÚPS - přihlášky do dalšího běhu kurzu Pivovarnické a sladovnické práce a do kurzu Sanitační technik nápojových cest, které budou zahájeny 4. dubna 2024 je možné zasílat.

Kurzy probíhají dle akreditace MŠMT, stačí ukončené střední vzdělání (maturita není třeba). Výuka probíhá v mikrobiologických a analytických laboratořích VÚPS, školících prostorech Výzkumného senzorického centra, čtvrtprovozních a poloprovozních pivovarech. Lektory jsou zaměstnanci VÚPS a pracovníci z pivovarsko - sladařské praxe. Rádi vám poradíme i s financováním kurzů.

Další informace tel: 736218250 fiala@beerresearch.cz a na stránkách www.beerresearch.cz v sekci Vzdělávání, školení - Rekvalifikační kurz.

Chcete pomoc kvalitě čepovaného piva? Nebo se chcete naučit pivo vařit, dozvědět se více o technologii výroby piva, jeho stáčení a kvalitě? Naučit se pivo degustovat a porozumět případným vadám piva? Nebo hledáte partu lidí stejné "krevní" skupiny - PIVO+.

Černokostelecký pivovar - Národní muzeu pivovarnictví, o.p.s. (www.nmpivovarnictvi.cz) pořádá Rekvalifikační kurzy akreditované MŠMT.

Od dubna/května 2026 zahajujeme kurzy:
●Sanitační technik/technička nápojových cest
●Technolog/technoložka pivovarské výroby (kód: 29-103-M)
●Pracovník/pracovnice stáčíren piva (kód: 29-099-H)

Pomůžeme Vám s financováním kurzů. Kurzy jsou v databázi rekvalifikací Úřadu práce na:
https://www.uradprace.cz/web/cz/vyhledani-rekvalifikacniho-kurzu
kde najdete i více informací o těchto kurzech.

Z uvedených profesních kvalifikací lze skládat také pouze zkoušky dle hodnotících standardů před autorizovanou osobou. Více informací na www.narodnikvalifikace.cz

Pokud máte o některý kurz nebo zkoušku zájem, nebo v případě nejasností, neváhejte nás kontaktovat na jaromir@cernokosteleckypivovar.cz (T: +420 736 218 250)

Děkujeme a těšíme se na setkání a spolupráci

Pivovar Radegast ocenil titulem Radegastův Strážce Hořkosti za rok 2025 bývalého fotbalového reprezentanta Milana Baroše. Ocenění patří osobnostem, které ztělesňují vytrvalost, nezdolnost a schopnost překonávat překážky. Součástí pocty je i pojmenování jednoho z ležáckých tanků v nošovickém pivovaru po držiteli ocenění.

Milan Baroš patří k nejvýraznějším postavám českého fotbalu. Během kariéry sbíral úspěchy v klubech napříč Anglií, Francií a Tureckem. S českou reprezentací vybojoval bronz na mistrovství Evropy 2004, kde získal rovněž titul nejlepšího střelce turnaje. O rok později slavil v dresu Liverpoolu triumf v Lize mistrů. Jeho cestu sice provázela zranění i náročné chvíle, ale pokaždé se dokázal vrátit a znovu patřit mezi klíčové hráče klubů a reprezentace.

„Milan Baroš během kariéry opakovaně dokazoval bojovnost a odhodlání. I po těžkých zraněních se vždy dokázal vrátit a nikdy se nevzdal. Zároveň zůstal pevně spjatý s regionem, odkud pochází, a dnes podporuje mládežnický sport i místní fotbal. Právě takové příběhy podle nás vystihují hodnoty, které Radegastův Strážce Hořkosti má reprezentovat,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Součástí ocenění je také pojmenování jednoho z ležáckých tanků v pivovaru. Právě v nich pivo několik týdnů pomalu dozrává a získává svou typickou hořkou chuť. Je to důležitý proces, který stojí na trpělivosti a poctivé práci. „Ležácké tanky jsou místem, kde pivo získává svůj charakter. Proces zrání se nedá uspěchat. Pojmenování tanku po Milanu Barošovi proto symbolicky odkazuje na cestu postavenou na vytrvalosti a dlouhodobém úsilí,“ doplňuje Josef Jalůvka, Senior Brand Manager Radegast.

Milan Baroš ocenění přijal jako připomínku své sportovní cesty i vztahu k severomoravskému regionu. „Je pro mě velkou ctí toto ocenění převzít. K regionu a jeho lidem mám velký vztah a nikdy na něj nedám dopustit,“ uvádí Milan Baroš.

Ocenění Radegastův Strážce Hořkosti uděluje Pivovar Radegast osobnostem nebo organizacím, které dlouhodobě prokazují houževnatost a morální sílu. Prvním laureátem se v roce 2022 stal šestinásobný vítěz Rallye Dakar Karel Loprais (in memoriam). O rok později ocenění převzala Horská služba Beskydy za každodenní pomoc lidem v horách. V roce 2024 titul získala spisovatelka Karin Lednická, která svým dílem připomíná historii a identitu Moravskoslezského kraje.

●Slad se historicky sušil teplem buď přímo na slunci, nebo nad ohněm. V českých zemích se od nepaměti používaly ležaté kouřové pece sedlového tvaru známé jako tzv. český hvozd čili valach. Za hranicemi a v Sudetech se vyvíjely odlišné konstrukce sušáren sladu. Stavební podobu valachu se pokusil kodifikovat a ustálit pivovarský reformátor František Ondřej
Poupě (1753-1805), který v procesu hvozdění spatřoval hlavní vliv na výslednou barvu, chuť i trvanlivost piva stejně jako byl zcela přesvědčen o jedinečnosti a nepřekonatelné konstrukci svého sedlového hvozdu pro sušení dýmem.

●Hvozdění je jednou z nejdůležitějších činností při výrobě piva. Slad je nejprve zbaven přebytečné vlhkosti sušením a následně hvozděn, což je v principu regulované sušení při zachování enzymatické aktivity sladu, za účelem vytvoření charakteru sladu a barvy a zvýšení jeho trvanlivosti.

●S nástupem průmyslové revoluce do českého pivovarnictví v první polovině 19. století došlo k zásadním technologickým změnám, které na poli sladovnickém znamenaly zejména revoluční přechod od sušení sladu na přímém ohni k hvozdění bez přímého prostupu kouře sladem. Tato změna byla podstatným impulsem pro výrobu rovnoměrně odhvozděného světlého sladu, který je podstatnou složkou českého ležáku plzeňského typu.

●Nefunkční muzejní kouřové valachy se dodnes dochovaly v Čechách dva, a to jednak originální v pražském pivovaru U Fleků a poté v pivovarském muzeu v Plzni kam byl přenesený ze zbouraného pivovaru v Trhových Dušníkách. V rámci celého světa je nám v současné době známo využití kouřových hvozdů pouze na farmách v Norsku, nakuřovaný slad pro současné účely výroby piva či whisky se připravuje na moderních technologiích.

●Zánik kouřových hvozdů v českých zemích byl dán nejenom technologickými inovacemi a unifikací jednotného pivního stylu, ale také touhou českého člověka po novotách bez úcty k tradici jak roku 1873 trefně glosoval pivovarský odborník František Chodounský: „V této době, bledosti piva holdující, zůstala mně v paměti barva pomerančová piva z Kolínského měšťanského pivovaru ze sladu na valachu hvozděného, které na tamnější schůzi „mladého“ výboru spolku pro průmysl pivovarský bylo sládky bratry Rašy k ochutnání podáno. Byla to vzácná výminka oproti oblibě tehdejších konsumentů.“

Investor a řešitel
Národní muzeum pivovarnictví, o.p.s.

Odborný garant:
Ing. Milan Starec, Národní muzeum pivovarnictví
Tomáš Vodochodský, Národní muzeum pivovarnictví
Prof. Pavel Dostálek, CSc., Vysoká škola chemicko-technologická
Ing. Vratislav Psota, CSc., Sladařský ústav Brno
Ing. Jaromír Fiala, Ph.D., Národní muzeum pivovarnictví
Jiří Kabelka, Národní muzeum pivovarnictví
Aleš Přinosil, sladovník, sladovna Záhlinice
Mgr. Petr Holub, archeolog, Národní památkový ústav
Dr hab. Sławomir Dryja, prof. UPJPII, kierownik Laboratorium Dziejów Kultury Materialnej /
Centrum Badań nad Piwowarstwem Historycznym, Uniwersytet Papieski Jana Pawła II w Krakowie
PhDr. Radim Urbánek, Městské muzeum v Ústí nad Orlicí

Partneři projektu
Plzeňský Prazdroj, a.s.
Pivovar Kocour Varnsdorf s.r.o.
Pivovar Hostomice pod Brdy
František Nachlinger
Techfood s.r.o.
Mediální partner
Rádio Blaník
Patron projektu - záštita
Národní památkový ústav
Technická podpora
Ing. Radek Soukup, Petr Chmelík

Podpora
1. Partnerství – partner bude uveden na smaltované pamětní desce a bude moci využívat bezplatně
technologii sladovnického valachu – 18 000,-
2. Spolupráce – bude uveden v pamětní knize sladovnického hvozdu – 1800,-.
3. Podpora – 180,-


Technické parametry valachu
Délka – 5,6m, šířka – 2,27m, nastírka – 0,15m.
1 hl hotového odklíčeného sladu = 2,2 hl zeleného sladu.
Nastírka činí 19 hl čili 8,6 hl hotového odklíčeného sladu.
100 kg hotového odklíčeného sladu má objem cca 1,8-1,9 hl sladu čili získáme cca 475 kg hotového
sladu po odklíčení (pro jistotu se ztrátami počítejme 450 kg).
Na výrobu 10 hl ležáku potřebujeme 180kg sladu čili z jednoho hvozdění budeme schopni vyrobit
slad na 25 hl ležáku.
Materiál na výstavbu valachu: 8000 speciálně vypálených šamotových cihel.
12 metrů klenutého kanálu, 16 fučíků
zakončení párníku a dymníků bude provedeno dle historických analogií
topivo – různé typy tvrdého a ovocného dřeva, doposud nachystáno dřevo dubové, bukové, habrové,
z višně a jabloně

Harmonogram prací
Zahájení stavby – 4/2026
Dokončení stavební fáze – 8/2026
Instalace zámečnických, klempířských a sekernických prvků – 9-10/2026
Výstavba dymníků a párníku včetně jejich zdobných zakončení – 10/2026
První pokus – do konce roku 2026

Štamgasti a turisti si znovu připíjejí kroužkovaným ležákem v českobudějovických Masných krámech. Po skoro čtvrt roce skončila rekonstrukce a legendární restaurace poblíž náměstí Přemysla Otakara II. spustila zkušební provoz. Dovnitř se podíval regionální stopař Petr Kubát.

Okamžitě po rekonstrukci je ve svatostánku pivařů v Českých Budějovicích živo. Lidé jsou zvědaví, jak se Masné krámy proměnily. Například průvodkyně Jana Mandíková, která do restaurace už několik let vodí turisty, ocenila, že se podařilo spojit historizující část s moderními prvky.

Interiér je nyní celkově světlejší. „Hlavním cílem bylo přestavět restauraci tak, aby byla konkurenceschopná v roce 2026, ale zároveň zachovat její historický ráz,“ říká vedoucí Masných krámů Tomáš Olejník.

Hned u vstupu česká na návštěvníky velký komunitní stůl. „Lidé se rádi zastaví, když jdou okolo. Dají si jedno, dvě piva a pokračují zase dál. Přesně pro ně tu bude ten komunitní stůl u vstupu,“ vysvětluje Tomáš Olejník.

Spokojený je s prosvětlením celého prostoru. „Nebáli jsme se osvětlení pojmout drobet moderněji, ale chtěli jsme tím osvítit tu historickou budovu. To se, myslím, podařilo. Nábytek zůstal v podstatě stejný, podlahy jsme přebrousili a hlavní dominantou je nový výčep s barem uprostřed, jsou tam nové technologie, výčepní stolice a pivo je v té nejlepší kondici,“ dodává.

Historie českobudějovických Masných krámů sahá až do roku 1364, kdy do města přijel císař Karel IV. Prý ho na náměstí přivítal zápach močůvky a pobíhající prasata, a tak vladař nařídil zbourat masné krámy, které tu stály.

Poté se masné krámy přesunuly do Krajinské ulice. Zděná stavba bazilikového půdorysu pochází z roku 1554 a krámky podél hlavní lodi tu fungovaly až do roku 1899. Vedle prodeje tam řezníci poráželi i drobnější zvířata, včetně telat.

Po druhé světové válce bylo vydáno rozhodnutí o demolici masných krámů, ale nakonec zvítězil návrh přeměnit je na stylovou restauraci. Rekonstrukce se v roce 1952 ujal architekt Jaroslav Fidra a 1. října 1954 v podniku zasedli první pivaři.

Pivovar Tahoun se připojuje k celorepublikové akci Noc pivovarů a připravuje program pro milovníky piva i hudby. Návštěvníky čekají prohlídky s degustací, slavnostní naražení nového speciálu i večerní koncert známého hudebníka.

Noc pivovarů představuje jedinečnou příležitost poznat pivovarské řemeslo zblízka – návštěvníci se běžně dostanou do zákulisí výroby, mohou ochutnat speciály nebo se setkat s lidmi, kteří za pivem stojí. Do druhého ročníku se zapojují pivovary ve Středočeském, Plzeňském i Moravskoslezském kraji. Akce se uskuteční v pátek 24. dubna.

Prohlídky s degustací
Ve Všejanech se návštěvníci dostanou přímo do pivovaru v rámci komentovaných prohlídek, které budou spojené s degustací. Ty se budou postupně řadit během podvečera tak, aby se dostalo na všechny zájemce. „Přesné časy budeme upřesňovat podle počtu prodaných vstupenek,“ potvrdil Deníku sládek a organizátor akcí pivovaru Tahoun Jan Seifert.

Nový speciál a koncert
V 19 hodin pivovar slavnostně narazí nový speciál NEIPA 10 %. Podle pivovaru jde o výrazně chmelené, zakalené a osvěžující pivo s použitím Cryo chmelů. „Buďte mezi prvními, kdo ji ochutná!“ lákají zástupci pivovaru na webu akce Noc pivovarů.

Na naražení naváže koncert hudebníka Vojtaana, který začne v 19.30 hodin. Tento písničkář a bavič je známý svým osobitým humorem a nadhledem, jeho vystoupení často kombinují hudbu s mluveným slovem a mají blízký kontakt s publikem.

Vstupné vyjde na 300 korun a zahrnuje prohlídku pivovaru s degustací, účast na naražení nového piva i koncert. Vstupenky lze zakoupit na e-shopu nebo předem přímo v pivovaru.

Do Noci pivovarů se na Nymbursku zapojují i další podniky. Přidává se například Poděbradský pivovar nebo pivovar Záhora. Přehled toho, co chystají, přineseme v dalším článku.

Po několika měsíční rekonstrukci se dnes znovu otevírají dveře Masných krámů v Českých Budějovicích. Legendární podnik zahajuje zkušební provoz, který potrvá až do slavnostního otevření plánovaného na květen.

Rekonstrukce ikonické restaurace začala na konci ledna a jejím cílem bylo modernizovat technické zázemí bez narušení charakteru místa. Přestože práce provázely drobné komplikace, které posunuly původně plánované velikonoční otevření, podnik je nyní připraven přivítat první hosty.

„Zahájení zkušebního provozu je aktuálně plánováno na 9. dubna. Tento režim nám umožní doladit provozní detaily a připravit podnik na plné otevření pro hosty,“ uvedla už dříve tisková mluvčí Budějovického Budvaru Barbora Povišerová.

Na návrat hostů lákají provozovatelé i prostřednictvím sociálních sítí. „Po více než dvouměsíční rekonstrukci znovu otevřou dveře Masných krámů v rámci zkušebního provozu. Do českobudějovického pivního chrámu tak bude opět proudit nejen ikonické světlo ale i milovníci Budějovického Budvaru a poctivé české kuchyně. Těšíme se na Vás,“ uvedli.

Rekonstrukce se zaměřila především na technologické zázemí, které je klíčové pro kvalitu čepovaného piva. Hosté se tak mohou těšit na novou pivní technologii i moderní tanky přímo v interiéru. Dominantou prostoru bude také nový výčepní pult.

„Hosté se mohou těšit především na novou pivní technologii včetně moderních pivních tanků, které umožní čepovat pivo v té nejvyšší kvalitě a čerstvosti. Výraznou dominantou prostoru bude také nový výčepní pult. Rekonstrukce přinese i celkové zkvalitnění zázemí a komfortu pro hosty, přičemž cílem bylo citlivě zachovat tradiční atmosféru Masných krámů,“ popsala Povišerová.

Zkušební provoz potrvá několik týdnů. Plnohodnotné otevření s doprovodným programem, živou hudbou a dalšími překvapeními plánuje Budějovický Budvar na začátek května. Masné krámy se tak podle provozovatelů vracejí v modernější podobě, ale s důrazem na to nejdůležitější – kvalitní pivo, poctivou kuchyni a atmosféru, která z nich dělá jedno z nejvýraznějších míst v centru města.

Poslední rekonstrukce před 19 lety
K poslední rozsáhlé rekonstrukci objektu Masných krámů došlo v září roku 2007, od té doby tak uplynulo celých 19 let. Práce vyšly na 15 milionů bez DPH a projektanti si dali záležet, aby co nejméně zasáhli do historického exteriéru stavby. Interiér se však tehdy proměnil znatelně.

„Například kuchyně bude postavena na úkor čtyř kójí historického objektu. Štamgasti ale svoji restauraci poznají, protože ty typické kóje zůstávají zachované, stejně jako historický prostor. Interiér však půjde s dobou a bude modernější,“ popsal dříve Pavel Veselý z ateliéru EIS, který měl na starosti architektonickou část řešení Masných krámů.

Česko patří dlouhodobě mezi pivní velmoci a domácí pivovary hrají významnou roli nejen v gastronomii, ale i v ekonomice. Které pivovary patří mezi ty největší podle tržeb a jak si vedou na českém trhu? Podívali jsme se na aktuální data a sestavili přehled největších pivovarů v Česku.

Největší pivovary podle tržeb
Není žádným překvapením, že ČR patří mezi největší pivní velmoci. Ročně se u nás podle dostupných zdrojů vypije až 152 litrů piva na osobu. Není proto překvapením, že pivovarnictví má v tuzemsku silné postavení i z ekonomického hlediska.

Následující přehled TOP 5 největších pivovarů v České republice podle tržeb sestavil ekonomický portál FinStat. Žebříček vychází z účetních závěrek společností za rok 2023. Hodnocení reflektuje ekonomickou sílu pivovarů, nikoliv oblíbenost nebo chuť alkoholických nápojů.

1. místo – Plzeňský Prazdroj
Plzeňský Prazdroj si v roce 2023 udržel pozici suverénně největšího pivovaru v ČR. Podle účetních závěrek dosáhl tržeb přes 21 miliard korun, což znamená meziroční růst o více než 2 miliardy korun (11 %). Výrazně tak předběhl veškerou konkurenci.

Pivovar, který vlastní japonský koncern Asahi, stojí za ikonickými značkami jako Pilsner Urquell, Kozel, Gambrinus, Radegast nebo Birell a těží jak ze silné domácí poptávky, tak i z exportu do zahraničí.

Plzeňský Prazdroj je zároveň nejziskovějším hráčem na trhu. V roce 2023 vykázal EBITDA přes 8 miliard korun a čistý zisk přesahující 5,9 miliardy korun. Z každé koruny tržeb si tak ponechal zhruba 30 haléřů, což je v rámci odvětví výjimečný výsledek. Celková hodnota jeho majetku se pohybuje okolo 25 miliard korun, čímž potvrzuje své dominantní ekonomické postavení.

2. místo – Staropramen
Na druhém místě žebříčku se podle tržeb umístily Pivovary Staropramen, které dosáhly tržeb přes 4,7 miliardy korun. Společnost je plně vlastněna nizozemskou skupinou Molson Coors Netherlands B.V. a patří mezi nejvýznamnější lídry na českém pivním trhu.

Kromě značky Staropramen vyrábí nebo distribuuje piva Braník, Ostravar, Corona nebo Guinness, což se pozitivně odráží v její stabilní tržní pozici. Meziročně se tržby zvýšily o 80 milionů korun, což představuje zhruba 1,8% nárůst.

Staropramen si zároveň vede dobře i z hlediska ziskovosti. Podle dostupných údajů patří s hodnotou EBITDA ve výši 438 milionů korun mezi top tři nejziskovější pivovary v ČR.

3. místo – Heineken ČR
Třetí příčku v žebříčku obsadil v roce 2023 pivovar Heineken, jehož tržby dosáhly přibližně 3,4 miliard korun. Ve srovnání s předchozím rokem zaznamenala společnost mírný růst, a to zhruba o 70 milionů korun, což odpovídá navýšení kolem 2,2 %.

Heineken je součástí mezinárodní skupiny Heineken International B.V., která patří mezi největší pivovarnické hráče na světě. Na českém trhu má pod svým křídlem známé značky, jako jsou Zlatý Bažant, Zlatopramen či Krušovice.

4. místo – Budějovický Budvar
Budějovický Budvar je mezi největšími pivovary v Česku výjimkou, jelikož jako jediný z top hráčů zůstává ve vlastnictví státu, konkrétně Ministerstva zemědělství ČR. Přesto se dokáže dlouhodobě držet po boku nadnárodních pivovarních skupin.

V roce 2023 dosáhl Budvar tržeb ve výši zhruba 3,4 miliardy korun, tedy jen o desítky milionů méně než třetí Heineken. Oproti předchozímu roku si navíc výrazně polepšil, tržby meziročně vzrostly o více než 300 milionů korun, což představuje nárůst kolem 11 %.

Velmi dobře si vedl i z hlediska hospodaření. S hodnotou EBITDA přes 596 milionů korun patřil k nejziskovějším pivovarům v žebříčku a čistý zisk dosáhl přibližně 293 milionů korun.

5. místo – Pivovary CZ Group
Střed žebříčku obsadila v roce 2023 společnost Pivovary CZ Group, která dosáhla tržeb přibližně 1,4 miliardy korun. Oproti předchozímu roku si polepšila o více než 160 milionů korun, což představuje zhruba 13% nárůst.

Pivovary CZ Group a. s. spadají pod společnost Pivovary Triangl, v níž má většinový podíl skupina Kofola. Na českém trhu je skupina známá především díky tradičním značkám Litovel a Zubr, které jí zajišťují stabilní pozici mezi významnými domácími výrobci piva.

Co ukazují čísla a jak to vidí lidé
„Data z účetních závěrek ukazují, že zatímco menší pivovary čelí větším výkyvům, velcí hráči si drží stabilní tržby i ziskovost. Český pivní trh tak zůstává i nadále jedním z nejvýznamnějších,“ vyplývá z dostupných ekonomických podkladů.

Vedle čísel a ekonomických ukazatelů je ale zajímavé podívat se i na to, jak situaci vnímají samotní spotřebitelé.

„Upřímně mě nepřekvapuje, že vede Plzeňský Prazdroj. Tuhle značku má člověk všude kolem sebe,“ říká Michal (29 let).
Podobný názor na žebříček má i paní Ivana (42 let): „První topka mě nijak nepřekvapila, ale když mám možnost, raději dám přednost menším pivovarům.“

Kdo další se vešel do první desítky
Do celkové top desítky největších pivovarů v Česku se podle tržeb v roce 2023 dostaly také další známé společnosti, které sice nedosahují objemů největší pětky, ale na českém trhu hrají důležitou roli a určitě stojí za zmínku.

Patří mezi ně:
Pivovary Lobkowicz Group
Rodinný pivovar Bernard
Pivovar Svijany
Pivovar Nymburk
Chodovar

Přestože se český pivní trh v posledních letech potýká s rostoucími náklady i změnami ve spotřebitelském chování, největší pivovary si dokážou udržet silnou a stabilní pozici. Čísla za rok 2023 ukazují, že tradiční značky mají stále pevné místo nejen v hospodách, ale i v české ekonomice. Pivo tak i nadále zůstává nejen oblíbeným nápojem, ale také významným pilířem domácího byznysu.

Malý pivovar, velké nápady. Tak by se dala stručně popsat filozofie pivovaru Castellum z Kostelce na Hané na Prostějovsku. Ten razí vlastní cestu kyselých a experimentálních piv, což prokázal třeba i nyní svým velikonočním speciálem. Zatímco mnohé menší pivovary sázejí na osvědčené styly, zdejší výroba se nebojí posouvat hranice chutí.

„Zaměřujeme se na kyselá piva a na experimentování s nezvyklými surovinami, jako je ovoce, zelenina nebo byliny. Naše piva se neopakují, ale každé tři várky přijdeme s dvěma novinkami,“ vysvětlil majitel pivovaru Martin Kastner.

Právě neustálé hledání nových kombinací je podle něho tím, co pivovar odlišuje. Specifickým sortimentem, který pivovar nabízí, jsou bylinná piva. Základem je styl gose – lehké kyselé pivo s obsahem soli, která zvýrazňuje chutě.

„Když uvaříme něco bez soli a se solí, je to úplně jiný zážitek. V takovém pivu se daleko lépe propojují chutě a u bylinek to vynikne násobně víc,“ přiblížil Kastner.

V nabídce se tak objevují například pelyněk, heřmánek, levandule nebo ibišek, ale i odvážnější kombinace s ovocem – mango s bazalkou či ananas s tymiánem.

Na jaro pivovar připravil mimo jiné tematický velikonoční speciál. Zatímco jinde sázejí kvůli Zelenému čtvrtku na pivo této barvy, Castellum přišel s červeným. Jedenáctistupňové pivo Jesus Christ Super Blood s výraznou barvou i chutí tvoří kombinace ibišku, červené řepy a vinné šťávy.

„Náš velikonoční speciál má odkazovat na Kristovu krev,“ vysvětlil volbu Kastner.

Castellum jde však ještě dál. Mezi nejvýraznější experimenty patří pivo inspirované studenou polévkou gazpacho.

„Chceme, aby to chutnalo přesně tak, jak má – jako kdybyste si dali tu polévku, ale v pivu,“ nastínil majitel. Podobně vznikl i „okurkový salát“, který se stal překvapivým hitem i mezi milovníky klasických ležáků.

Petrov ožívá na Zelený čtvrtek čepovanými velikonočními speciály, kterými se to od odpoledne pod pěnou zazelenalo. Před tamní pivotéku Pod ořechem zavítali také hosté, kteří při cestě za ochutnávkou zelených piv překonali i státní hranici.

I za větrného počasí se venku roztáčel jeden velikonoční speciál za druhým. O úvodní nabídku se v Petrově postaraly zelená jedenáctka z Luhačovic, dvanáctky od Regenta z jihočeské Třeboně a od Mazáka z Dolních Bojanovic a také nezelená šestnáctka z Velké nad Veličkou. „Jakmile se vyčepují, máme nachystané další tři velikonoční speciály,“ přiblížil petrovský pivní znalec Michal Staněk.

Připravený tak byl například soudek se zeleným pivem z minipivovaru Na Vyhlídce z nedaleké Moravské Nové Vsi. Paletu zelených piv rozšiřovaly i ty v láhvích a plechovkách. Třetí ročník petrovského setkání u zeleného piva a velikonočních speciálů si nenechali ujít ani milovníci chmeleného pěnivce z okolních obcí, včetně slovenské Skalice.

Předsváteční atmosféru posezení u čepovaného na Zelený čtvrtek doplňovalo vrbové proutí připravené pro pletení velikonočních žil.

Pivo je nejstarším a nejčastěji konzumovaným alkoholickým nápojem na světě – zaslouží si tedy nejen nejvyšší respekt, ale také by mělo být servírováno ve správné sklenici. Její výběr se řídí typem piva – správně vybraná sklenice umožní se rozvinout nejlepším vlastnostem moku a správně ocenit vlastnosti zlatavého nápoje. Každý barman by také měl absolvovat krátké školení a mít k dispozici doplňky, díky kterým se práce za barem nebo výčepem stává pohodlnější. Jaký je rozdíl mezi půllitrovým korbelem a sklenici typu pokal a v jaké sklenici se servírují nejoblíbenější typy piva?

Pivní kultura
Každý alkoholický nápoj se servíruje ve speciální sklenici. Platí to samozřejmě také pro pivo, i když kultura jeho konzumace je fenoménem poměrně nedávné doby. Pivo bylo až do 80. let 20. století nápojem, který do salonů nesměl – popíjení zlatého moku bylo spojováno s dělnickou třídou a konzumovalo se obvykle v tradičních korbelech nebo přímo z lahve. Samozřejmě, zvyk popíjet pivo přímo před obchodem z plechovky nebo z lahve bohužel přetrvává dodnes, ale s kulturou pití piva to nemá nic společného – jde jen o rychlé ukojení žízně. Naštěstí se situace již několik let také v naších zemích začíná měnit. Do módy přichází konzumace kraftového piva z malých řemeslných pivovarů, kde se zlatavý mok vaří v mnoha, často překvapivých stylech a příchutích. Objevují se bary a hospody, kde si můžete vychutnat širokou nabídku kraftových piv. Aktuálně opravdový milovník piva má k dispozici nejen obrovský výběr lahodného moku, ale také většinou ví, v jakém typu sklenice by si měl který typ piva vychutnávat. Neustále rostoucí zájem o zlatavý mok potvrzuje i to, že jeden z nejstarších pivních festivalů v celém světě, Mnichovský Oktoberfest, navštíví ročně přes 6 milionů lidí, což městu přináší příjmy přes miliardu eur.

Korbel, pokal nebo sklenice?
Pivo vypité ve vhodném pivním sklu chutná mnohem lépe – díky němu oceníte nejen jeho chuť a vůni, ale i další vlastnosti, tedy barvu, čirost, pěnivost a texturu. Pivní sklo se dělí na několik základních typů – nejoblíbenější je pivní korbel, tedy nádoba ze silného skla s pevným uchem. Zajímavostí je, že první korbely byly ze dřeva a měly uzavírající víčko. Pivní korbely se nejčastěji používají k servírování tradičních, světlých, spodně kvašených piv, tedy oblíbených piv plzeňského typu a ležáků. Stejně často se pivo čepuje do skla typu pokal, které se někdy zaměňuje se sklenicemi na jiný typ nápojů, i když se v mnohém liší. Pivní sklenice typu pokal připomíná pohár. Je vyrobena z poměrně tenkého skla a číše je osazena na nožce, která slouží k uchopení. Pivní sklenice pokal jsou určeny pro tmavá a světlá svrchně kvašená piva. Velmi dobře se z nich vychutnávají i piva s přídavkem aromatického amerického chmele. Ke konzumaci zlatavého moku se používají také pivní sklenice, které zjednodušeně řečeno připomínají křížence pivního korbelu a sklenice pokal. Není vyrobena z tak silného skla jako korbel, ale často má nožičku, která pohodlně padne do ruky. V závislosti na tvaru se pivní sklenice používají k servírování různých typů zlatavého moku. Pšeničné pivo se podává v kónických sklenicích, proto se jim někdy říká weizen. Belgická piva se obvykle pijí ve sklenicích se šikovnou nožičkou. Tento typ skla je často uváděn jako typ tulipán.

Mezi další oblíbené typy pivních sklenic patří: baňatý snifter velmi připomínající skleničku na koňak a elegantní pohár na nožičce typu goblet. Sniftery a sklenice ve tvaru tulipánu se používají především k degustaci.

Nezbytné vybavení
Každý barman nebo výčepní obsluhující v pivním baru nebo hospodě by měl mít kromě sady různých sklenic k dispozici užitečné, profesionální doplňky. Nejdůležitější je samozřejmě otvírák pivních láhví – někteří zákazníci preferují láhvové pivo. Druhým velmi důležitým doplňkem je výčepní zařízení pro čepování piva. K narážení sudů se používá speciální kladiva nebo narážecí hlavy. Vyplatí se také pořídit nerezový odkapávač, stěrky na pivní pěnu z kelímku a speciální sada na pravidelné čištění potrubí přivádějících zlatý mok do výčepu.