Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovary s tradicí víc než 150 let i minipivovar založený před měsícem. I ty otevřou své brány návštěvníkům při dubnové Noci pivovarů. Aktuálně se na akci, která veřejnosti odhalí zajímavosti z výroby piva, připravují bezmála čtyři desítky malých i velkých pivovarů ze tří krajů. Postupně odhalují podrobnosti k připravovanému programu a chystají speciální edice piv.

Už za 50 dnů proběhne druhý ročník Noci pivovarů. Do chystané oslavy pivovarnictví, která v pátek 24. dubna 2026 představí místa, kde se vaří pivo, se zatím přihlásilo 38 malých i velkých pivovarů. Nejpočetněji jsou zatím zastoupeny ve středních Čechách (17 pivovarů), v Plzeňském kraji se dosud přihlásilo 13 pivovarů a 8 se jich připravuje v Moravskoslezském kraji.

440 let historie i měsíc starý pivovar
Noci pivovarů se zúčastní nejen pivovary s dlouhou tradicí, ale i ty, které svoji historii počítají jen v jednotkách let. Černokostelecký pivovar sídlí v prostorách, kde se pivo vařilo již v první polovině 19. století. Parostrojní pivovar Lobeč ve středních Čechách dokonce registruje první zmínku z roku 1586. A plzeňský pivovar vaří svůj ležák Pilsner Urquell od roku 1842.

Naopak plzeňský pivovar Lectvar byl založen teprve v loňském roce. A pravděpodobně nejmladší mezi přihlášenými je pivovar Kořenáč z moravskoslezských Oder, který rozjel provoz teprve letos v únoru. „Noc pivovarů je vynikající nápad. Díky tomu, že se nás zapojí hodně, mohou návštěvníci poznat, jak je současné pivovarnictví pestré,“ uvádí sládek Kořenáče Petr Kořenek, který nejprve vařil pivo jako létající sládek a po letech založil vlastní pivovar. Vedle svých spodně kvašených ležáků připravuje pro Noc pivovarů prohlídku, grilování a cimbálovou kapelu, která ale hraje rockovou muziku v netradičním kabátu.

Zatímco Kořenáč zažije při Noci pivovarů premiéru, plzeňský pivovar Purkmistr již má zkušenosti z minulého roku. Letos zde mimo jiné předvedou návštěvníkům i nový projekt IX. kohout, v jehož rámci čepují vybraná piva jiných pivovarů. „Nabízíme zajímavá piva hostujících pivovarů, která stojí za to ochutnat a třeba srovnat s těmi našimi. Sládci jsou pospolitá komunita s respektem k řemeslu a máme radost i z práce druhých,“ vysvětluje majitel pivovaru Purkmistr Lubomír Krýsl.

„Noční“ speciály
Pivovary nabídnou během akce exkluzivní prohlídky míst, kde se vaří pivo a kam se často lidé nemají možnost podívat, ale také setkání se sládky, školy čepování a samozřejmě také ochutnávky piva. Zapojené pivovary už teď naznačují, že si na své přijdou nejen milovníci klasického českého ležáku, ale k ochutnání budou i další pivní styly jako IPA, bock, kyseláč nebo pšeničné pivo. Řada pivovarů u příležitosti Noci pivovarů uvaří speciální várky. Chystají je třeba Kašperskohorský pivovar, Radegast, Psychovar, Velkopopovický Kozel či Gambrinus.

„Pro návštěvníky Noci pivovarů chystáme netradičně polotmavý ležák. Pivo vařené na dva rmuty vynikne plnou sladovou chutí s výraznými karamelovými a lehce praženými tóny. Věřím, že milovníky piva zaujme vyváženou hořkostí s jemným dozníváním bylinného aroma chmelové odrůdy Sládek,“ popisuje Eva Sýkorová, sládková pivovaru Gambrinus.

Rozhodně není jedinou ženou – sládkovou v zapojených pivovarech. Těch se během Noci pivovarů představí hodně, což jen podtrhuje, že pivovarnictví už dávno není doménou jen mužů. Sládkovou mají kromě Gambrinusu například pivovary Zlatá Kráva, Purkmistr, Elektrárna, Radegast, Kašperskohorský pivovar nebo Lectvar. S mnohými se budou moci návštěvníci akce potkat osobně.

„Jsme moc rádi, že se hlásí další a další pivovary. Už teď se mezi účastníky sešel velmi různorodý výběr malých i větších pivovarů. Každý z návštěvníků si tak může mezi nimi najít ty, které ho zaujmou nejvíce, a zažít v nich Noc pivovarů na vlastní kůži,“ uvádí Marek Pražák z pořádající agentury Svengali Communications.

Aktuálně v Česku vaří pivo více než 500 malých, středních i velkých pivovarů, z toho zhruba třetina působí právě ve třech krajích, kde letos proběhne druhý ročník Noci pivovarů. Do akce se mohou stále registrovat pivovary z Plzeňského, Středočeského a Moravskoslezského kraje, a to na webu www.nocpivovaru.cz, přičemž každý ze zapojených pivovarů má zcela volnou ruku v tom, jaký program pro své návštěvníky připraví. Na webových stránkách akce je k dispozici také kompletní seznam již potvrzených pivovarů i další informace o akci. Jednotlivé pivovary se postupně představují na Facebooku a Instagramu Noci pivovarů.

Přátelský pivovar Malešov v sobotu 7. března oslavil devět let své existence a symbolicky zahájil novou sezonu plnou akcí. Návštěvníci dorazili do areálu, kde na ně čekalo speciální výroční menu, degustace piv i komentované prohlídky pivovaru. Oslava byla zároveň připomínkou příběhu místa, které se během posledních dvou desetiletí proměnilo z chátrající památky v živé centrum kultury, turistiky a gastronomie.

!Příběh současného pivovaru začal už v roce 2002, kdy se skupina přátel pustila do záchrany rozpadající se středověké tvrze v Malešově nedaleko Kutné Hory. Cílem bylo obnovit gotickou památku a vrátit jí život. Na rekonstrukci se během let podílely desítky dobrovolníků a nadšenců, kteří zde strávili tisíce hodin práce. Úspěšná obnova tvrze postupně vedla k dalším projektům, mezi nimiž bylo i oživení místní pivovarnické tradice sahající až do 16. století.

Obnovený pivovar otevřel své brány v roce 2017, přesně 75 let po uzavření původního malešovského pivovaru. Postupně se stal přirozeným centrem areálu, který dnes tvoří nejen pivovar a historická tvrz, ale také muzeum, středověký glamour kemp či staročeská krčma přezdívaná Hospoda na konci světa. Celý komplex láká návštěvníky na kombinaci historie, zážitků a řemeslného piva.

S příchodem jara se zde znovu rozbíhá bohatý program akcí. Už o víkendu 14. a 15. března se v pivovaru uskuteční mexické hody. Hosté se mohou těšit na autentickou kuchyni z mexického státu Puebla, kterou připraví kuchař Radek Příhonský. Organizátoři slibují netradiční gastronomický zážitek doplněný pivem z místní produkce.

Na léto, a zejména na srpen, se pak v Malešově připravuje další velká událost. Areál se znovu stane místem setkání fanoušků populární počítačové hry Kingdom Come: Deliverance. Po úspěšném loňském fanfestu očekává pivovar další nápor návštěvníků z Česka i ze zahraničí, kteří chtějí poznat místa, jež se stala inspirací pro herní svět zasazený do středověkého Posázaví a okolí Malešova.

Máme dobojováno. Mezinárodní pivní festival (XXXVI International Beer Festival), který se od 2. do 6. března konal v Litoměřicích, zná své vítěze. Odborné komise letos posuzovaly 1089 vzorků ze 169 pivovarů. Pro místní patrioty jsou výsledky letos mimořádně radostné. Domácí pivovary v konkurenci více než tisícovky vzorků potvrdily, že Litoměřice patří na mapu špičkového evropského pivovarnictví.

Zlatý triumf pro Biskupský pivovar u sv. Štěpána
Absolutním úspěchem skončilo hodnocení pro Biskupský pivovar u sv. Štěpána. Ten zcela ovládl kategorii Stout, kde jeho Velikonoční speciál 14% obsadil fantastické 1. místo. Se stejným pivem Velikonoční speciál 14% získal Biskupský pivovar u sv. Štěpána také prestižní ocenění Pivo Ústeckého kraje.

Tím ale úspěchy „Štěpána“ neskončily. V jedné z nejprestižnějších kategorií, Světlý ležák premium z minipivovaru, vybojoval pivovar krásné 4. místo se svým pivem Štěpán 12%. Bodoval také mezi ochucenými pivy, kde speciál Jezule 15% obsadil 6. příčku.

New Kalich ovládl nefiltrovaná piva
Skvělou formu potvrdil i Pivovar New Kalich. Ten doslova opanoval kategorii Nefiltrované pivo, kde jejich New Kalich ležák získal zlatou medaili a 1. místo.

Úspěch podtrhli i v kategorii Evropský ležák (Vienna Lager, Märzen – Oktoberfest), kde si pivo New Kalich Oktoberfest odváží stříbrnou příčku za 2. místo.

Pivo Aloise Srba: Pocta legendě
Velmi sledovanou byla letos nová kategorie s číslem 39 – Pivo Aloise Srba. Toto ocenění je věnováno památce dlouholetého ředitele soutěže a jedné z nejvýznamnějších osobností festivalu, který stál u zrodu této tradice. V této symbolické kategorii letos zvítězil Slavkovský pivovar s.r.o. se svou Slavkovskou dvanáctkou.

Světová pivní pečeť a úspěch sousedů
Hlavní cenu celého festivalu, titul World Beer Seal (Světová pivní pečeť 2026), si odváží Pivovar Solnice, a.s. za pivo Solnice 12.

Zahanbit se nenechali ani sousedé z Podřipska. Podřipský rodinný minipivovar Ctiněves se v kategorii Brown Ale umístil na skvělém 3. místě se svým pivem 12° Red Ale. Zároveň vybojoval 5. místo v kategorii Pšeničné pivo.

Tento ročník jasně ukázal, že kvalita řemeslného piva v našem regionu neustále stoupá a litoměřické hradní sklepy svědčily domácím i přespolním.

Mnohá z vítězných piv budou moci také ochutnat návštěvníci veřejné části Mezinárodního pivního festivalu, která se bude konat 15. srpna na Tyršově náměstí v Litoměřicích.

Plzeňský Prazdroj jsme v privatizačním šílenství obětovali korporacím. Dnes je z něj globální komodita, jejíž chuť doma degraduje pod diktátem akčních slev, zatímco verze pro export vyvolávají klamný dojem vyšší kvality. Národní stříbro je pryč.

Privatizační večírek
Příběh privatizace Prazdroje není tragédií o úpadku kvality surovin, ale o naprostém selhání státu při ochraně strategického národního dědictví. V devadesátých letech se kolem pivovaru stahovali supové z globálního finančního světa, kteří v pivovaru neviděli tradici, ale pouze rychlý zisk. Skrze podivné machinace Investiční a poštovní banky a následný vstup japonské Nomury se pivovar v roce 1999 dostal do rukou jihoafrického kolosu SABMiller. Stát se tehdy zbavil kontroly za zlomek skutečné tržní ceny.

Od roku 2017 pak Prazdroj ovládá japonská skupina Asahi. Výsledek tohoto procesu je alarmující. Každý rok odtečou z Plzně do zahraničí miliardy korun na dividendách. Jsou to peníze, které mohly sanovat českou infrastrukturu, financovat školství či zdravotnictví, místo toho však dnes financují rozvoj asijského a globálního pivovarnictví. Jsme v absurdní situaci, kdy si ve vlastní zemi kupujeme vlastní tradici od majitelů, pro které je Plzeň jen řádkem v excelovské tabulce.

Proč máme dojem, že Prazdroj a jiné piva na vývoz jsou lepší?
Mnoho lidí podléhá klamnému dojmu, že pivo určené na export chutná „lépe“ či „poctivěji“ než to, které najdeme v českém regálu. Tento pocit pramení z kombinace psychologie a odlišné standardizace. Exportní verze musí být pro globální trhy, kde značka bojuje o své místo, absolutně stabilní a chuťově vypulírovaná do podoby, kterou korporace definovala jako standard.

Zatímco my doma v supermarketech kupujeme pivo, které je často obětí optimalizace receptury, exportní šarže jsou pod drobnohledem. Výrobce si nemůže dovolit poslat do světa kolísavou kvalitu. Doma je, ale český zákazník letákovým lovcem. Pokud řetězec vyžaduje pivo za nízkou cenu, pivovar musí optimalizovat. Nahradí drahý žatecký chmel levnějším extraktem, zkrátí dobu ležení v tancích a použije agresivnější pasterizaci, aby pivo v regálu vydrželo věčnost bez ohledu na to, jak moc se to podepíše na jeho komplexnosti. Exportní pivo tak chutná lépe proto, že je technologicky sterilizováno a standardizováno, což vytváří dojem prémiového produktu, zatímco domácí produkce trpí tlakem na cenu.

Pasterizace jako hrobník chuti
Rozdíl mezi tím, co pijete v tankovně a co najdete v lahvi kdekoli jinde, je propastný. Živé pivo z tanku, které není pasterizované, je živoucí organismus. Je plné enzymů a jemných aromatických látek. Aby exportní verze přežila cestu světem, musí projít tunelovou pasterizací. Pivo v láhvi se ohřeje na zhruba 62 stupňů Celsia po dobu 20 minut. Tento proces spolehlivě zabije veškeré kvasinky, ale zároveň uvaří i jemné chuťové nuance. Pasterizovaná verze pro export je tedy technicky stabilnější, ale chuťově plochá.

Přesto paradoxně často chutná čistěji než to, co si koupíme v českém supermarketu, kde se při výrobě levných lahvových verzí s kvalitou surovin zachází mnohem benevolentněji. Je to smutná ironie moderního průmyslového pivovarnictví, kdy technologická úprava nutná pro transport paradoxně vytvoří produkt bez vad, zatímco domácí lahvové pivo trpí oxidací vlivem tepla a světla v nevhodně skladovaných regálech.

Proč nás řetězce vodí za nos?
Problém není jen v korporacích, které chtějí maximalizovat zisk. Problém je v nás samotných. Češi jsou národem akčních letáků. Dokud bude pro tuzemského zákazníka hlavním kritériem při nákupu piva to, zda je v akci, řetězce nikdy nebudou mít sebemenší důvod nabízet poctivou kvalitu. Výrobci se přizpůsobili, naučili nás pít pivo, které je levné, unifikované a které vydrží v regálech měsíce.

V zahraničí lidé chápou, že prémiové pivo stojí peníze. U nás jsme si z piva udělali komoditu, která se prodává hned vedle levných pracích prášků. Výrobci vědí, že na akční ceně vždy prodáme své chuťové buňky, a proto nám servírují levnější verze, které splňují jen zákonné minimum, nikoliv standardy, které kdysi definovaly českou pivní kulturu jako světový unikát. Tato unifikace vede k tomu, že bohatost chuti byla nahrazena tupou, prázdnou hořkostí, která neurazí, ale ani nenadchne, přičemž cena zůstává pro koncového zákazníka často neúměrně vysoká vzhledem k použité technologii.

Návrat ke kořenům je jedinou cestou
Pokud chceme znovu pít skutečnou Plzeň, musíme přestat nakupovat v supermarketech a hledat tanková piva či poctivé řemeslné pivovary. Dokud budeme jako národ letákových kupců tolerovat, že naše rodinné stříbro slouží jen k maximalizaci zisku zahraničních akcionářů, budeme pít jen stín toho, co kdysi dělalo českou pivní kulturu slavnou.

Exportní verze jsou jen technologicky sterilizované suvenýry, zatímco kvalita umírá v regálech. Je čas začít klást nároky na kvalitu a přestat se spokojovat s průmyslovou unifikací. Změna začíná u pokladny, pokud přestaneme kupovat podřadné verze za akční ceny, trh bude nucen reagovat. Prazdroj byl symbolem českého umu a zaslouží si víc než jen místo v letáku. Pokud chceme, aby byla Plzeň opět unikátem, musíme za poctivost začít platit a nečekat, že nám korporace naservíruje legendu za cenu balené vody.

S příchodem jara přichází do restaurací a hospod také Jarní speciál z Rodinného pivovaru Bernard. Lehké pivo s vyšší hořkostí vzniklo kombinací několika druhů sladů a vybraných druhů chmele.

„Chtěli jsme uvařit svěží pivo, které bude příjemně chutnat a vonět jarem. To se povedlo,“ říká vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra a dodává: „Už na první napití je jasné, že je to jiné pivo než obvykle, zároveň je ale jasné, že pijete naše pivo.“

Sezónní Jarní speciál Bernard je světlé pivo s obsahem alkoholu 4,1 % obj. a hořkostí 50 IBU. Je tradičně určený výhradně k čepování do hospod a restaurací. Hodí se k prvnímu delšímu posezení venku i k setkání s přáteli, kdy si člověk chce dát pivo, které má svůj charakter, ale neunaví. Jarní speciál 2026 je dostupný ve vybraných restauracích a hospodách, které čepují pivo Bernard.

V Rodinném pivovaru Bernard vaří sezónní speciály pravidelně. Kromě jarního připravuje pivo s chmelem z Vysočiny, který pěstuje na vlastní chmelnici, v nadmořské výšce přes 560 metrů nad mořem. V čase před vánočními svátky nabízí také adventní speciál.

Letité rčení „bez peněz do hospody nelez“ už dávno neplatí. Dnešní hosté naopak vítají, když mohou do restaurace vyrazit jen s platební kartou nebo mobilem. O tom, do jakého podniku se vydají a co si objednají, často rozhoduje i to, jak podnik komunikuje na sociálních sítích. Hospodští, kteří stále spoléhají pouze na kasírtašku s hotovostí a ignorují online komunikaci, tím přicházejí o hosty i tržby. Plzeňský Prazdroj, který se v posledních letech soustředil hlavně na kvalitu čepovaného piva, nyní spolu se společností Piano podporuje i intenzivnější využívaní digitálních nástrojů v gastronomii.

„Jen za posledních pět let z Česka zmizely čtyři tisíce tradičních hospod. Hosté si dnes pečlivě vybírají, kam půjdou, a ukazuje se, že nestačí mít jen dobré jídlo a správně načepované pivo. Českou gastronomii proto čeká zásadní změna – musí se digitalizovat, aby hospody zrychlily a zjednodušily své procesy. To platí nejen pro online komunikaci se zákazníkem na sítích, ale třeba i pro používání moderních platebních metod jako je Qerko, nebo digitální sledování nákladů a celého provozu. To je cesta, jak ušetřit čas personálu i náklady podniku a celkově stabilizovat a rozvíjet české restaurace a hospody,“ uvádí obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Do hospody bez hotovosti
Podle průzkumu společnosti Data Servis v Česku stále funguje téměř pětina hospod, kde se hosté bez fyzických peněz neobejdou. Přičemž výrazné rozdíly jsou mezi městy a venkovem. Zatímco v Praze bezhotovostní platby akceptuje 96 % podniků, na venkově je to jen 45 % hospod. Hospodští, kteří karty odmítají, často argumentují dodatečnými poplatky, administrativou a také tím, že hosté jsou na hotovost prostě zvyklí. Data však ukazují pravý opak. „Zhruba 70 % návštěvníků restaurací si přeje platit bezhotovostně a pro 11 % hostů je tato možnost dokonce natolik zásadní, že by do podniku, kde neberou karty, vůbec nešli. Z bezhotovostních metod je stále nejčastější klasická bankovní karta, kterou preferuje 55 % lidí. Ale roste zájem o platby mobilem a také placení QR kódem, v Česku nejčastěji prostřednictvím naší aplikace Qerko,“ říká zakladatel Qerka Lukáš Kovač.

Podniky, které zavedly možnost bezhotovostní platby, hlásí v průměru nárůst tržeb o 15 až 20 %. Důvod je jednoduchý, zákazníci utrácejí více, protože nejsou limitováni hotovostí, kterou mají právě u sebe. Navýšení tržeb o stovky tisíc korun měsíčně a výrazný nárůst spropitného potvrzují i restaurace, které zavedly platby přes aplikaci Qerko. „Před lety jsme učinili výrazný krok, přestali jsme akceptovat karty a místo toho umožňujeme bezhotovostní platby Qerkem. Díky tomu jsme dosáhli zvýšení měsíčních tržeb o 214 200 Kč a spropitné vzrostlo zhruba o 17 000 Kč za měsíc,“ říká Tomáš Procházka z pražského Restaurantu Na Květnici.

Růst tržeb přitom neplyne pouze z vyšších jednorázových útrat, ale i z rychlejšího obratu stolů. Ve frekventovaných restauracích dokáže aplikace Qerko zefektivnit práci obsluhy natolik, že měsíčně odbaví o zhruba 400 stolů více. Číšníci v podniku s Qerkem ušetří v průměru 4 minuty na každý stůl. V pražské restauraci Masaryčka spočítali, že díky aplikaci obsluha získá 244 hodin práce měsíčně, které by jinak zabralo kasírování. Personál se tak může více věnovat hostům a celkovému zážitku z návštěvy.

Plzeňský Prazdroj chce pomocí digitálních nástrojů rozvíjet restaurační byznys. Ve spolupráci se společností Piano, která sdružuje nástroje pro digitalizaci gastronomie včetně platební aplikace Qerko nebo pokladních systémů, chce pomoci majitelům a provozovatelům zjednodušit a zrychlit jejich podnikání. „Začínáme výrazněji spolupracovat právě v oblasti bezhotovostního placení pomocí aplikace Qerko. Tu aktuálně využívá kolem 1500 podniků v Česku, z toho téměř 1000 tvoří provozy, kam dodáváme naše piva. Letos chceme počet zapojených podniků zdvojnásobit. A celkově chceme nabídnout hospodským jednoduchý a transparentní způsob, jak digitalizovat nejen platby, ale i procesy,“ doplňuje Roman Trzaskalik.

Do restaurace podle Facebooku
Qerko navíc kromě pohodlného a rychlého placení nabízí i další funkce, které jsou zaměřeny na komunikaci s hostem. Aplikace ukazuje aktuální menu, otevírací dobu, umožňuje vytvářet věrnostní programy nebo slevové vouchery. Digitální kontakt s hosty totiž hraje stále významnější roli při rozhodování o návštěvě restaurace. „Ústní doporučení nebo návštěva naslepo ustupují do pozadí. Zákazníci podle našich dat při volbě restaurace spoléhají na digitální kanály. Pro podniky je stále důležitější být vidět v online prostoru a využívat nejen web, ale především sociální sítě nebo různé aplikace,“ uvádí Lukáš Kovač.

Rostoucí vliv sociálních médií dokumentuje průzkum PPM Factum Research , podle nějž sleduje profily restaurací na sociálních sítích zhruba třetina populace. Mezi těmito sledujícími 44 % lidí vyhledává informace o denní nabídce jídel, třetina pravidelně sleduje profily svých oblíbených podniků a zhruba čtvrtina aktivně hledá nový podnik, který ještě nenavštívila. Sociální sítě tak jsou významným nástrojem jak pro komunikaci se stálými hosty, tak pro získávání nových návštěvníků. Podle průzkumu Data Servis má v Česku vlastní profil na Facebooku zhruba 77 % restaurací, ale na Instagramu se prezentuje zatím pouze 28 % podniků. „Používání sociálních sítí a dalších online komunikačních kanálů přispívá k těsnějšímu vztahu mezi podnikem a zákazníkem, k lepší informovanosti a také výrazně zvyšuje šanci, že si host pro návštěvu zvolí právě daný podnik. Proto je důležité, aby hospody uměly s digitálním prostředím aktivně pracovat,“ říká Roman Trzaskalik.

Prazdroj proto rozšířil svou podporu digitálního vzdělávání. V rámci své online platformy První u zdroje vytvořil kurzy pro hospodské zaměřené na digitalizaci podnikání, jako například tvorbu webu, profilu na Google, Facebooku a Instagramu nebo práci s mapami. Zároveň organizuje síť regionálních workshopů určených především pro malé a střední podniky zaměřených na digitální dovednosti, tvorbu online obsahu, správu profilů na sociálních sítích a také využívání umělé inteligence. „Pro jednotlivce je přítomnost na sociálních sítích nebo placení mobilem samozřejmost. Pro hospody je to stále velké téma, do kterého řada z nich nepronikla. A to se ani nebavíme o digitalizaci tzv. food costů nebo sledování svého provozu online. To všechno jsou věci, na které by se měly podniky zaměřit. Protože jen tak dokážou i ve složitých dobách efektivně podnikat,“ dodává Roman Traskalik.

Na zajímavý pivní zážitek se mohou těšit návštěvníci ostravské Kurnik Šopa Hospody. V pobočce v centru města bude příští týden probíhat takzvaný Tap Takeover s pivovarem Zlatá kráva z Nepomuku.

Ostravské Kurnik Šopa Hospody patří k oblíbeným podnikům fanoušků různých pivních speciálů z domova, ale i ze světa. Za dobu svého fungování v nich mistři výčepní načepovali už přes 4000 různých druhů piv!

Pobočka v centru se teď chystá i na svůj první Tap Takeover – ve čtvrtek 12. března do Ostravy dorazí zástupci pivovaru Zlatá kráva z Nepomuku, kteří v tento den „obsadí“ všech osm píp Kurnik Šopa Hospody. „Jen tak se nestane, aby někde bylo během jednoho dne tolik píp z jednoho pivovaru. Věříme, že to pro naše hosty bude zajímavé,“ řekl pro patriotmagazin.cz Jiří Bajgar, jenž společně s Petrem Kmetíkem ostravské Kurnik Šopa Hospody provozuje.

Návštěvníci budou mít jedinečnou příležitost ochutnat celou škálu piv tohoto pivovaru. Akce má však i větší přesah. „Dorazí k nám jejich celý tým. Lidé si s nimi budou moci popovídat, dozvědět se o nich něco víc, pobavit se se sládkem a nahlédnout k nim pod pokličku,“ vysvětlil Bajgar.

Kurnik Šopa Hospody dlouhodobě lákají na kvalitní piva z řemeslných pivovarů. „Craftové pivo není jen o chuti, ale také o příběhu. Díky Tap Takeoveru mohou lidé tyto pivovary poznat opravdu do hloubky. A o tom to celé je,“ dodal Jiří Bajgar.

Právě Zlatá kráva patří ve světě craftových pivovarů k oblíbeným značkám. „Mají skvělé speciály. Jejich kvalita je navíc stabilní,“ vyzdvihl Bajgar: „Piva od nich míváme v nabídce pravidelně, nikdy jsme jich ale neměli tolik najednou.“

Akce začne v 17 hodin a potrvá až do večera. Žádné vstupné se neplatí, podnik však doporučuje rezervovat stoly. „V Porubě jsme už pár Tap Takeoverů měli a pokaždé to bylo moc fajn. V budoucnu určitě další přidáme i v centru,“ slíbil Jiří Bajgar.

Pivovar Lobeč na jaře představí návštěvníkům novou expozici parostrojních technologií. Její součástí je i unikátní památkově chráněný parostroj vyrobený koncem 19. století ve strojírně Bolzano, Tedesco & Co. ve Slaném.

Nová parostrojní expozice je zahrnuta v prohlídkového okruhu. „Bude přístupná s průvodcem v rámci pravidelných prohlídek pivovaru. Od dubna do října každou sobotu vždy ve 14.30 hodin a o prázdninách také v pátek a v neděli," uvedl jednatel pivovaru, architekt Pavel Prouza.

Záměrem je podle něho také některé stroje při prohlídkách rozpohybovat. Nyní ještě pokračují instalace a na parním stroji restaurátorské práce.

Prouza se řadu let snažil získat pro pivovar parní stroj, který by typem, výkonem, dobou a místem vzniku odpovídal původní technologii. V roce 2021 se mu podařilo po inzerátu vlastníka někdejšího válcového mlýna v Mutějovicích na Rakovnicku zakoupit tamní soubor parostrojní technologie.

Movitá kulturní památka
Soubor tvoří parní stroj vyrobený v roce 1895 ve strojírně Bolzano, Tedesco & Co. ve Slaném, ležatý parní kotel vyrobený v roce 1915 v Českomoravské továrně na stroje v Praze, vodní pumpa, předhřívač vody a akumulátorové články.

Komponenty z Mutějovic analyzovali odborníci z Technického muzea v Brně a na základě dokumentace Národního památkového ústavu je v roce 2023 ministerstvo kultury prohlásilo za movitou kulturní památku.

„Následně jsme soubor doplnili o další akvizice: transmisí s řemeny, duplexního parního čerpadla, dynama, šrotovníku a elektromotoru a vytvořili jsme ucelenou sbírku exponátů odpovídající původnímu strojnímu vybavení," doplnil Prouza.

Před rekonstrukcí a dnes
Pro letošní sezonu vedení pivovaru připravuje také výstavu černobílých fotografií areálu, které vznikly v letech 2008 až 2010, tedy před zahájením rekonstrukce. Na 40 fotografií bude vystaveno přímo v místech, kde vznikly, a návštěvníci je budou moci porovnat se současnou podobou prostor. Výstava doplní speciální termíny prohlídek přímo s jednatelem pivovaru.

Znojmo má novou turistickou atrakci. Pivní stezka Znojmem propojuje místa spojená s pivní kulturou a nabízí interaktivní hru v mobilu. Projekt připomíná 800 let od založení královského města a láká na odměny i slosování o pivní cenu.

Symbol 800 let
Nová Pivní stezka Znojmem zahrnuje podle organizátorů osm podniků a míst spojených s pivní kulturou. Symbolicky tak odkazuje na osmisté výročí založení města. Lidé mohou začít na kterémkoliv místě a trasu absolvovat v libovolném pořadí.

Účastníci hry projdou osm míst spojených s pivní kulturou ve Znojmě a to Znojemský městský pivovar, minipivovary Old Cock a Šnek, mikropivovar Jonatán, Expozici pivovarnictví Znojemské Besedy a Pivní lázně Znojmo.

Přes WhatsApp
Součástí projektu je herní platforma Aharta. Účastníci se zapojí přes QR kód a komunikují pomocí WhatsAppu nebo e-mailu. „Pivní stezka Znojmem vznikla s cílem ukázat lidem, že Znojemsko není jen vinařskou oblastí, ale nabízí i bohaté pivní zážitky v kombinaci s turistikou, historií a přírodou,“ uvedl předseda představenstva ZnojmoRegionu Daniel Smola. Podle něj účastníci získají nejen informace, ale také bonusy, historické fotografie, videa či slevy.

Certifikát pivního znalce
Aby hráči získali některou z odměn, musí během jednoho týdne absolvovat všech osm zastavení a splnit úkoly. „Při úspěšném absolvování celé trasy mohou získat originální pivní dárky a certifikát pivního znalce s vlastní podobiznou,“ doplnil Smola.
Na konci roku budou všichni úspěšní hráči zařazeni do slosování o hlavní Velkou pivní cenu.

Další pivní stezky
Projekt má být dlouhodobou součástí turistické nabídky regionu. Organizátoři plánují otevření dalších tří pivních stezek – na Vranovsku a Bítovsku, v okolí Moravského Krumlova a na ose Nový Šaldorf, Šatov a Hnanice. „Věříme, že tím zviditelníme a propojíme všechny regionální minipivovary a ukážeme Znojemsko nejen jako místo spojené s vínem, ale i s pivní kulturou,“ dodal Smola.

Když v roce 2009 skončila průmyslová výroba tradičního piva Hostan ve Znojmě, vedlo to ke vzniku řady malých pivovarů. „Na celém Znojemsku jich je 11," řekl ČTK pivovarský odborník a historik Filip Vrána.

Podle Vrány je počet 11 minipivovarů na Znojemsku výjimečné číslo na vinařský region. „Jižní Morava jako celek dlouhodobě sází na propagaci regionu formou vinařských aktivit, pivovarství je spíše upozaděné, ale i tento segment má co nabídnout, ať už svou historií či současností. Na některých místech se dokonce vinařství s pivovarnictvím propojuje, ať už v areálu bývalého pivovaru Hostan, kde je minipivovar i vinařská degustační zóna. Podobný příklad je bývalý pivovar křížovníků na hradišti sv. Hippolita, kde se pivovarské sklepy využívaly později jako archiv vín," doplnil Vrána.

ZnojmoRegion, je jedinou certifikovanou destinační společností zastupující turistickou oblast Znojemsko a Podyjí, od roku 2017 oficiálně zastřešuje cestovní ruch celého znojemského okresu. Jako neziskový zapsaný spolek sdružuje členy a partnery z řad měst a obcí i podnikatelských a neziskových subjektů. Aktuálně má spolek 59 členů, další instituce spolupracují na základě podepsaného memoranda.

Pivovar Lobeč na Mělnicku v dubnu představí návštěvníkům novou expozici parostrojních technologií.
Součástí bude i unikátní památkově chráněný parostroj vyrobený koncem 19. století ve strojírně Bolzano, Tedesco & Co. ve Slaném, odpověděl na dotaz ČTK jednatel pivovaru, architekt Pavel Prouza.

"Nová parostrojní expozice tvoří součást prohlídkového okruhu a bude přístupná s průvodcem v rámci pravidelných prohlídek pivovaru. Od dubna do října je to každou sobotu vždy ve 14:30, o prázdninách také v pátek a v neděli," uvedl Prouza. Záměrem je podle něj také některé stroje při prohlídkách rozpohybovat. Nyní ještě pokračují instalace a na parním stroji restaurátorské práce, které budou pokračovat.

Prouza se řadu let snažil získat pro pivovar parní stroj, který by typem, výkonem, dobou a místem vzniku odpovídal původní technologii. V roce 2021 se mu podařilo po inzerátu vlastníka někdejšího válcového mlýna v Mutějovicích na Rakovnicku zakoupit tamní soubor parostrojní technologie. Tvoří jej parní stroj vyrobený v roce 1895 ve strojírně Bolzano, Tedesco & Co. ve Slaném, ležatý parní kotel vyrobený v roce 1915 v Českomoravské továrně na stroje v Praze, vodní pumpa, předhřívač vody a akumulátorové články.

Komponenty z Mutějovic analyzovali odborníci z Technického muzea v Brně a na základě dokumentace Národního památkového ústavu je v roce 2023 ministerstvo kultury prohlásilo za movitou kulturní památku. "Následně jsme soubor doplnili o další akvizice: transmisí s řemeny, duplexního parního čerpadla, dynama, šrotovníku a elektromotoru a vytvořili jsme ucelenou sbírku exponátů odpovídající původnímu strojnímu vybavení," doplnil Prouza.

Pro letošní sezonu vedení pivovaru připravuje také výstavu černobílých fotografií areálu, které vznikly v letech 2008 až 2010, tedy před zahájením rekonstrukce. Na 40 fotografií bude vystaveno přímo v místech, kde vznikly, a návštěvníci je budou moci porovnat se současnou podobou prostor. Výstava doplní speciální termíny prohlídek přímo s jednatelem pivovaru.

Pivovar v Lobči je kulturní památkou, založen byl zřejmě v polovině 16. století. Velmi úspěšné období zažil na začátku 20. století pod vedením sládka Josefa Tománka. Výroba skončila ve 40. letech minulého století, následovalo znárodnění. Manželé Jana a Pavel Prouzovi jej zakoupili v roce 2007, o dva roky později spustili stavební práce a v roce 2015 ho otevřeli pro veřejnost. Obnovili i výrobu piva. Pivovar získal cenu Cenu Europa Nostra za mimořádný počin v kulturním dědictví Evropy za rok 2023.