Novinky a zajímavosti ze světa piva

Rodinný pivovar Bernard loni mírně snížil výstav, i tak byl ale loňský rok pro něj druhým nejúspěšnějším v historii.
Rodinný pivovar Bernard uzavřel rok 2025 s výstavem 410,9 tisíce hektolitrů piva, což představuje druhý nejvyšší objem v jeho historii. Oproti rekordnímu roku 2024, kdy produkce dosáhla 419 tisíc hektolitrů, jde o mírný pokles. Společnost jej přičítá především nepříznivému počasí během letní sezony, které se promítlo do nižší spotřeby v gastronomii.

Podle vedení pivovaru se však i přes meziroční snížení objemu podařilo udržet stabilní tržní pozici. „Chladnější a deštivé léto mělo výrazný dopad na celý sektor, zejména na provozovny v gastronomii. Náš pokles byl ve srovnání s trhem spíše mírný,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Zdeněk Šípek.

Negativní vliv počasí částečně kompenzovalo rozšiřování odběratelské sítě. Pivovar v průběhu roku získal nové restaurace a hospody, a to bez využívání cenových pobídek, které jsou v oboru běžné. „Dlouhodobě stavíme na kvalitě produktu a stabilních obchodních podmínkách. Nepracujeme s krátkodobými pobídkami, které jsou atraktivní jen na začátku spolupráce,“ dodal Šípek.

Klíčovým produktem pivovaru zůstávají nepasterované ležáky, zejména Bernard Jedenáctka. Přibližně osm procent celkové produkce tvoří nealkoholická piva, včetně ochucených variant s přírodní grepovou a švestkovou šťávou. Celkově pivovar vyrábí zhruba dvacet druhů piva včetně sezonních speciálů.

Specifikem humpoleckého výrobce je struktura prodejních kanálů. Více než 62 % produkce směřuje do sudů pro gastronomii, zatímco na českém trhu obecně převažuje prodej baleného piva v lahvích a plechovkách. „V tomto ohledu se výrazně lišíme od většiny průmyslových pivovarů,“ uvedl generální ředitel a vrchní sládek Josef Vávra. Zhruba 21 % produkce pivovar vyváží, a to do přibližně dvou desítek zemí.

Vedení společnosti zároveň zdůrazňuje, že objem výroby není hlavním strategickým cílem. „Naší prioritou není maximalizovat produkci, ale dlouhodobě udržet kvalitu, úroveň služeb a korektní vztahy se zákazníky i partnery. Pokud se to promítne do růstu, bereme to jako přirozený výsledek,“ uvedl spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Pivovar Svijany uvařil loni bezmála 683.500 hektolitrů piva, v meziročním srovnání zhruba o šest procent méně. Rok 2024 byl ale pro největší pivovar v Libereckém kraji rekordní, když na trh dodal bezmála 728.000 hektolitrů piva.

Za poklesem odbytu stál loni nižší prodej lahvového piva, negativně se projevilo zejména horší počasí v létě, které představuje pro každý pivovar z hlediska odbytu hlavní sezonu, uvedl na dotaz ČTK ředitel pivovaru Roman Havlík.

Zatímco lahvového piva se prodalo méně, podíl sudového a tankového piva na celkové produkci pivovaru zůstal podle Hladíka meziročně víceméně stabilní. Od spuštění linky na stáčení nepasterovaného piva do plechovek v roce 2017 jeho podíl ve výrobě roste. "Loni se plechovek prodalo opět o 13 procent víc než v roce 2024 a stočila se do nich téměř pětina celkového výstavu pivovaru, praktické plechovky jsou u českých spotřebitelů obecně stále oblíbenější obal," doplnil ředitel.

Zhruba 15 procent piva ze Svijan mířilo loni do zahraničí. Nejvýznamnějším exportním teritoriem zůstává podle Havlíka Slovensko, kam míří zhruba 87 procent exportu. "Vývozu do Maďarska by měla v budoucích letech napomoci loni založená dceřiná společnost pivovaru se sídlem v Györu. Nově jsme loni začali svijanské pivo vyvážet do Itálie a pozitivně se vyvíjel export do Bulharska, i když zatím jen v malých objemech," řekl.

Výrobní kapacity svijanského pivovaru jsou na hranici možností, podnik proto loni zahájil práce na nové varně, která by měla kapacitu výroby zdvojnásobit. "Do konce loňského roku jsme rozšířili pivovar o přístavbu varny a nainstalovali do ní nové nádoby. Celý projekt s rozpočtem 120 milionů korun bude dokončen v dubnu nebo v květnu v závislosti na délce finální testovací fáze. Uvedení do plného provozu umožní, aby obsluha varny již nemusela držet víkendové směny a nová kapacita celkově odlehčila vytíženým obdobím roku," dodal Havlík.

Svijanský pivovar předloni oslavil 460 let, zakládá si na tradičním výrobním postupu, takzvaném dvourmutovém způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobém zrání piva v ležáckých sklepích. Firma se zhruba 200 zaměstnanci zvýšila v roce 2024 tržby bezmála na 992 milionů korun, v meziročním srovnání to představuje nárůst o 13,8 procenta. Loňské údaje zatím k dispozici nejsou. V letošním roce plánuje firma zvýšení výroby na 700.000 hektolitrů piva.

Pivo dnes patří k nejviditelnějším symbolům České republiky. Je součástí každodenního života, kultury i společenských setkání.
Článek

Málokdo si ale plně uvědomuje, že tradice vaření piva na českém území sahá více než tisíc let do minulosti, což z Čech činí jednu z nejstarších pivních oblastí na světě.

Počátky vaření piva v českých zemích
Nejstarší písemná zmínka o vaření piva na našem území pochází z roku 993, kdy byl založen Břevnovský klášter. Právě kláštery hrály v raném středověku klíčovou roli – byly centry vzdělanosti, zemědělství i řemesel. Pivo se zde vařilo nejen jako oblíbený nápoj, ale také jako bezpečná alternativa k často znečištěné vodě.

Postupně se vaření piva rozšířilo i do měst. Králové a šlechtici udělovali tzv. várečné právo, které umožňovalo měšťanům vařit a prodávat pivo. Díky tomu se pivo stalo běžnou součástí života všech společenských vrstev.

České pivo jako evropský fenomén
Ve středověku si české pivo získalo pověst kvalitního nápoje i za hranicemi. Významnou roli v tom sehrály přírodní podmínky – kvalitní voda, žatecký chmel a ječmen. Právě kombinace těchto surovin položila základ pro jedinečný charakter českého piva.

Zásadní zlom přišel v roce 1842 v Plzni, kdy sládek Josef Groll uvařil první světlý ležák. Tento typ piva se stal světovým standardem a dodnes tvoří většinu piv vařených po celém světě.

Pivo jako součást české identity
V českých zemích nebylo pivo jen nápojem – bylo také měřítkem kvality života. Ve středověku dostávali dělníci část mzdy v pivu, ve školách se podávalo slabé pivo dětem a v hospodách se odehrával společenský i politický život.

Dodnes patří Česká republika k zemím s nejvyšší spotřebou piva na osobu na světě, což jen potvrzuje, jak hluboko je tento nápoj zakořeněn v české kultuře.

Tisíc let tradice, která pokračuje
Od klášterních pivovarů přes měšťanské domy až po moderní minipivovary – české pivo prošlo dlouhou cestou, ale nikdy neztratilo svou důležitost. Tradice vaření piva se u nás nepřerušila ani během válek, ani v dobách politických změn.

Pivo tak není jen oblíbeným nápojem, ale živým historickým dědictvím, které Češi po generace vytvářeli, zdokonalovali a předávali dál.

Brno je město, kde se pivo nepije jen proto, že „se to má“, ale protože je to rituál. Tradiční hospody a pivnice tu mají nezaměnitelnou atmosféru. A často i spoustu místních návštěvníků (štamgastů), kteří sem chodí pravidelně.

? 1. Hladinka a Šnyt – plzeňská pivnice s kultovním renomé
Kounicova 681/10, 602 00 Brno-střed (Veveří)
Pokud chceš úplně nejlepší drštkovou polévku v Brně a nejlepší Plzeň v Brně, tak sem. Tato klasická plzeňská pivnice je mezi místními i návštěvníky považována za jednu z top adres pro poctivý výčepní zážitek v Česku – perfektně ošetřené pivo, tradiční hospodské chuťovky a domácí atmosféra, kterou ocení každý pivní fanoušek. Výčep skvěle diriguje brněnská legenda pan Ruda F.
? Ideální pro: milovníky klasicky načepovaného piva, luxusní drštkovky a chlebů s domácími řízky. Prostě příjemné posezení s přáteli, i bez nich.

? 2. Pivnice U Kuby – klasická hospoda pro pokec a půllitr
Anenská 2, Brno-střed
Kultovní místní hospoda známá prostým názvem „U Kuby“ nebo „na Anči (odvezeno od názvu Annenské“.
Tady se chodí především kvůli pohodové, tradiční atmosféře bez televize a hudby, dobrému plzeňskému pivu a klasickým hospodským pochutinám jako chleba s tvarůžkem či skvělé pečené koleno nebo gulášek.
Kuba má staršího bratra (ne syna) - a to restauraci Pivo a syn, na ulici Veveří. Takže když nenajdete místo u Kuby možno to zkusit u Syna, a naopak.
? Ideální pro: klidné posezení, dobrá nálada, dlouhé debaty s kamarády, legraci s kamarády

3. Hostinec U Bláhovky – malá legendární pivnice
Gorkého , Brno - hipStřed (trochu do kopce, ale ne moc. Navíc zpátky do města je to z kopce).
Tahle hospoda je mezi Brňáky i jižními Moraváky legendární – někteří jí přezdívají „nejmenší hospoda s největším objemem vytočeného plzeňského piva na Moravě“.
Plzeňský ležák mají „na Blahecu“ perfektně ošetřený a atmosféra je tak autentická, že filtry turistických atrakcí tu nemají šanci. K tomu přátelský personál (pánové Míša, Pepa, Honza, kuchařka Cibulková…) a příjemné posezení.
bylo by asi nošením piva do Plzně připomínat, že zde mají naprosto legendární a exkluzivní koleno. Na které sem chodí půlka Brna, včetně veganů. Tak skvělé jest. Doporučit možno též nivové koule nebo chleby s tvarůžkem či domácím uzeným.
Zajímavost - belezbub ví proč, pivnici si poslední roky oblíbili maďarští pivní turisté.
? Ideální pro: ty, kdo hledají opravdovou lokální hospodu se skvělou Plzní a luxusním kolínkem, které zahřeje tělo i duši. Ale to se již opakujeme, pánové!

? 4. Malt Worm – multitapová pivnice v centru
? Starobrněnská , Brno - centrum
Pokud chceme šitoký výběr, Malt Worm je skvělá volba. Tato pivnice nabízí několik točených piv, včetně speciálů, které se často mění ajinde je nemají (ani neznají) – ideální pro ty, kdo si rádi hlídají nové chutě. A k pivu pohodové posezení v přátelské atmosféře. Spíše pro mladší pivaře a pivařky.
? Ideální pro: ochutnávání různých druhů piv

5. Pivnice U Míče – tradiční pivní klasika
? Staňkova Brno - Královo pole, směrem k Lužáneckému parku
Tahle klasická pivnice s příjemným sortimentem točených piv a jednoduchým jídelním lístkem je skvělou volbou pro všemi mastmi mazaný hospodský zážitek mimo nejvytíženější brněnské turistické trasy.
Přátelská atmosféra a pivní klasika z ní dělají oblíbené místo pro večerní posezení.
? Ideální pro: tradiční hosty, fotbalové fanoušky, pivní večery s přáteli

Děcka, vybrat jenom pět brněnských pivnic, bylo po všech pivních čertech těžké - plno hospod jsme museli vynechat - třeba U Kozáka, U Vodičků, U Čápa (vulgp Čapí hnízdo, pojmenováno dle blízké porodnice, ano i v brně nosí miminka čáp a ne krokodýl), Na Dobré cestě (skvělé Dalešice), U hořkého konce, U Dvořáků, U Václava, U Semináru, U Mamlasů, Pivní Zastávka, U Cajpla (vymazlený smažený sýr a Plzeň), Na Piavě (nejstarší tanková Plzeň v Brně), U Mocnáře či nový brněnský hit Pivní trezor na Jakubáku v centru Brna.

Biskupský pivovar U sv. Štěpána v Litoměřicích má za sebou už deset let práce. Právě před takovou dobou mu slavnostně požehnal tehdejší litoměřický biskup Jan Baxant. Připomeňte si tyto chvíle na snímcích z archivu Deníku.

Slavnostní žehnání se odehrálo v úterý 5. ledna 2016 odpoledne. Tehdy už měl ovšem pivovar navařeno. První pivo tu dozrálo 26. prosince 2015, což bylo také datum zahájení plného provozu. Ne náhodou na svátek svatého Štěpána, patrona litoměřické katedrály.

Patrně nejmenší hospodu na světě vytvořila dvojice britských YouTuberů. Z její výstavby v malé dodávce natočili minisérii, která se nyní těší velké popularitě sledujících. Atmosféru pubu pomáhá vytvářet posezení, malý nábytek, zdobný koberec a pochopitelně výčep.

Britští YouTubeři Ethan Smale a Jack Joy originálním způsobem vylepšili svoji dodávku Suzuki Carry. V autě totiž vytvořili malou hospodu. Dvojice provozuje kanál o outdoorových dobrodružstvích s názvem All the Gear. O výstavbě netradiční hospody natočili minisérii. Seriál s předěláním dodávky na hospodu, výlety autem a také vařením piva již získal více než milion zhlédnutí.

V dodávce najdeme posezení, nábytek, vkusný koberec a samozřejmě výčep. Atmosféra britského pubu tedy rozhodně nechybí. Dvojice kamarádů připravila pro svoji přepravní hospodu ve spolupráci s pivovarem St Ives také speciální pivo.

„Tohle byl ten nejzajímavější projekt, na kterém jsme kdy pracovali. Doufáme, že si ho všichni užijete stejně jako my,“ sdělil podle Talker News Ethan Smale.

Když se v zahraničí řekne „Čech“, velmi často se hned vzápětí ozve „pivo“. Nejde o klišé, ale o statisticky podložený fakt. Češi totiž už více než třicet let po sobě vedou světový žebříček spotřeby piva na osobu. A svět si toho všímá.

Jak se na naši pivní vášeň dívají cizinci, proč je české pivo fenoménem a co všechno se za tímto rekordem vlastně skrývá?

Pivo u nás: zvyk, rituál a společenský jazyk
V mnoha zemích je pivo víkendovou záležitostí, doplňkem sportovního přenosu nebo součástí večírku. V Česku je to ale každodenní součást života. Pivo se pije po práci, k obědu, po výletě, při setkání s přáteli i při řešení životních trablů. Hospoda tu není jen místem konzumace alkoholu, ale přirozeným společenským prostorem, kde se sdílejí názory, starosti i radosti.

Právě tahle „normálnost“ piva cizince často fascinuje. Zatímco jinde je alkohol něco výjimečného, u nás je pivo bráno jako samozřejmá součást dne. Turisté si všímají plných zahrádek už od brzkého odpoledne, půllitrů na stolech během pracovních dnů i faktu, že pivo stojí často méně než balená voda.

Přes třicet let na vrcholu globálního žebříčku
Podle Global Beer Consumption by Country Report 2025 od Kirin Holdings dopadly statistiky za rok 2024, které se používají pro žebříček 2025, tak, že Česká republika zůstává na prvním místě ve spotřebě piva na osobu s průměrem 148,8 litrů na obyvatele za rok 2024, což znamená, že si udržela prvenství už 32 let v řadě.

To není jen drobný náskok, ale výrazný odstup od ostatních zemí. Druhé a třetí místo, zpravidla obsazované Rakouskem, Litvou nebo Irskem, se pohybuje zhruba o 40 až 50 litrů níže. Jinými slovy: průměrný Čech vypije ročně zhruba o jeden celý sud piva víc než obyvatelé dalších „pivních“ národů.

A právě tahle vytrvalost svět udivuje nejvíc. Nejde o jednorázový rekord, ale o dlouhodobý kulturní jev, který se drží navzdory měnícím se trendům, zdravotním kampaním i rostoucím cenám.

Jak nás kvůli pivu vidí cizinci?
Zahraniční média o Češích často píší s kombinací obdivu, pobavení a lehkého nepochopení. V cestovatelských článcích se pravidelně objevují poznámky o tom, že „Češi pijí pivo jako vodu“, že hospoda funguje jako druhý obývák a že místní pivo je nejen levné, ale hlavně překvapivě kvalitní.

Pro mnoho cizinců je šokující, že pivo dostanou v restauraci automaticky, často bez ptaní, a že si ho lidé běžně objednávají i v situacích, kde by v jiných zemích sáhli po nealku. Zároveň ale zaznívá respekt k tomu, že česká pivní kultura není o rychlém opíjení, ale o chuti, řemesle a společenském kontaktu.

Proč právě Česko?
Kořeny české pivní dominance sahají hluboko do historie. Pivo se na našem území vařilo už v raném středověku a vaření piva bylo po staletí běžnou součástí městského i klášterního života. Zlomovým momentem byl vznik plzeňského ležáku v roce 1842, který zásadně ovlivnil podobu piva po celém světě.

České pivo si dodnes drží pověst nápoje s vyváženou chutí, kvalitními surovinami a poctivým procesem výroby. Důležitou roli hraje i dostupnost, hustá síť hospod, pivnic a minipivovarů znamená, že dobré pivo je téměř všude na dosah. A v neposlední řadě také cena, která je v mezinárodním srovnání stále velmi příznivá.

Soutěž České pivo 2025 má své vítěze. Zubr Gradus si odnáší titul nejlepšího ležáku, mezi nealkoholickými pivy uspěly Krušovice a Birell. Výsledky ale ukazují víc než jen žebříček. Naznačují, jak se mění spotřebitelské preference a jak velký význam má pivovarnictví pro českou ekonomiku.

České pivo: vítězové roku 2025
Degustační soutěž České pivo, pořádaná Českým svazem pivovarů a sladoven už od roku 2001, není jen přehlídkou chuťových profilů. Jako jediná oficiální soutěž svého druhu představuje také barometr, který napovídá, kam se české pivovarství posouvá. Porota složená z odborníků posuzuje více než čtyři desítky značek, a to podle vzhledu, barvy, chuti, vůně a textury.

Letos se na první místo mezi světlými ležáky postavil Zubr Gradus z pivovaru Zubr. V kategorii jedenáctek zvítězil Ježek 11 z jihlavského pivovaru, mezi výčepními pivy uspěl Samson 10. V tmavých pivech dominoval Bernard Černý ležák 12. V rostoucím segmentu nealkoholických piv porota ocenila Krušovice Hořké nealko a v ochucené kategorii Birell Pomelo Grep. Kompletní výsledky zveřejnil Český svaz pivovarů.

Ekonomický význam
Podle dat svazu české pivovary ročně vyrobí přes 20 milionů hektolitrů piva. Segment nealkoholických piv a radlerů překonal 1,6 milionu hektolitrů a patří k nejdynamičtěji rostoucím. Pivovarnictví zaměstnává přibližně 65 tisíc lidí a do státního rozpočtu přináší miliardové částky. Hospody a restaurace, kde se pivo čepuje, hrají zároveň významnou společenskou roli.

Pivní kultura jako dědictví
Česká pivní kultura byla v roce 2024 oficiálně zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Tento krok potvrdil nejen její kulturní význam, ale i roli hospod jako míst, kde se setkávají generace a odehrává se každodenní společenský život.

„Letošní piva v soutěži dokládají kvalitu českého pivovarství a jsou oslavou celého odvětví. Přináší skvělé zážitky spotřebitelům a jejich výroba je nesmírně důležitá z ekonomického i společenského hlediska. Pivovarnictví v Česku totiž zaměstnává kolem 65 000 lidí a přináší do státního rozpočtu desítky miliard korun. Hospody a restaurace, jak ukazuje i letošní zápis české pivní kultury na seznam českého nehmotného dědictví, jsou zásadní jako místa setkávání, výměny názorů a spojují lidi napříč generacemi i společenskými vrstvami,“ uvedl v roce 2025 výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

Srovnání výsledků 2024 a 2025 ukazuje několik zajímavých trendů
Radegast Ryze Hořká 12 obhájila čelní příčky, ale tentokrát skončila čtvrtá. Je to mírný pokles, přesto zůstává mezi nejsilnějšími značkami.
Samson posílil napříč kategoriemi – od ležáků až po výčepní piva. Oproti roku 2024 je jeho přítomnost v čele viditelnější.
V nealku je patrná větší variabilita. Loňský vítěz Birell se propadl na třetí místo mezi neochucenými, zatímco u

Co ukazují výsledky
Dlouhodobé opakované úspěchy značek jako Zubr nebo Bernard ukazují na stabilní kvalitu a konzistentní výrobní procesy. Rostoucí zájem o nealko piva potvrzuje, že čeští spotřebitelé více zohledňují životní styl, řízení nebo zdraví. Zatímco ležáky zůstávají pilířem trhu, dynamika se přesouvá do nových kategorií.

Žebříček soutěže České pivo tak není jen seznamem vítězů. Ukazuje, že české pivovarství dokáže držet tradici, reagovat na nové trendy a současně zůstává významnou součástí hospodářství i kultury.ochucených se naopak vrátil do čela.
Bernard udržel dominanci mezi tmavými pivy, což ukazuje na stabilní věrnost zákazníků i stálost receptury.

Masné krámy v Českých Budějovicích čeká v průběhu letošního roku plánovaná rekonstrukce. Naváže na poslední větší obnovu, která proběhla před více než osmnácti lety, a jejím hlavním cílem je jediné: posunout technické zázemí restaurace zase o kus dál, aniž by se změnilo to, kvůli čemu sem lidé chodí.

Největší pozornost se bude věnovat pivnímu a tankovému hospodářství. Právě to je základem pro dlouhodobě špičkovou kvalitu čepovaného piva, na kterou jsou hosté Masných krámů zvyklí. Součástí rekonstrukce bude také obměna kuchyňských technologií a dílčí úpravy interiéru tak, aby byl prostor funkčnější, příjemnější a lépe odpovídal dnešním nárokům, ale zároveň si zachoval svou atmosféru a charakter.

„Masné krámy mají své stálé hosty a štamgasty, kterých si velmi vážíme. Rekonstrukci bereme jako přirozený krok, který má přinést větší komfort a ještě lepší kvalitu, ne jako snahu měnit identitu tohoto místa,“ říká Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru. Zároveň dodává, že citlivě obnovený interiér může Masné krámy přirozeně přiblížit i mladší generaci hostů.

Konkrétní podobu některých změn, například nového výčepu a baru, interiérových tanků nebo úprav posezení, si provozovatelé záměrně nechávají jako malé překvapení. Společným jmenovatelem všech úprav je ale snaha o lepší zážitek hostů a zachování komunitního ducha, který k Masným krámům patří.

Stavební práce jsou plánovány od 25. ledna do 31. března. Termín dokončení se může v závislosti na průběhu rekonstrukce mírně posunout, cílem je ale otevřít znovu Masné krámy na velikonoční svátky.

Důležité je zdůraznit, že samotný koncept restaurace se nemění. Masné krámy zůstanou místem, kde hraje hlavní roli perfektně ošetřené pivo, poctivá česká kuchyně a ochotný personál. Rekonstrukce má tyto hodnoty podpořit a připravit restauraci na další roky provozu.

Náklady na rekonstrukci se pohybují v řádu vyšších jednotek milionů korun a odpovídají rozsahu technologických i stavebních úprav.

Kompletní rekonstrukce bývalého panského pivovaru v bezprostřední blízkosti zámku finišuje. Investice za půl miliardy korun by měla okouzlit už prázdninové návštěvníky Jindřichova Hradce, společenský program plánovaný od podzimu 2026 bude převážně v režii města, uvedl starosta Michal Kozár (ANO).

„S uvedením pivovaru do zkušebního provozu se počítá počátkem července,“ informoval starosta. Aktuálně v objektu pokračují interiérové práce jako nanášení omítky nebo pokládání dlažeb. „Ale už probíhá také měření akustiky ve společenském sále,“ upřesnil Michal Kozár. Také se řeší, jak naložit se sklepem nalezeným až v průběhu prací, původně nebyl objeven ani v rámci archeologického průzkumu.

Nájemce pivovaru, společnost Kapitán JIH, už navezl potřebnou technologii včetně varny a tanků o objemu 50 hektolitrů. V nejbližší době ji začne kompletovat. První zkušební várky piva pojmenovaného Jindra by podle starosty měly proběhnout už v dubnu, aby byl provoz zcela připraven na červencový start. S firmou město podepsalo třicetiletou nájemní smlouvu.

Větší prostor než nabízí Střelnice
Kromě pivovarského provozu, celoročně otevřené restaurace provozované pivovarem nebo prodejny nabídne objekt mimo jiné multifunkční společenský sál s rozlehlým foyer a zázemím pro účinkující i hosty.

„Město už vypsalo veřejnou zakázku na dodání vybavení pro společenský sál,“ uvedl starosta. Jedná se například o praktikábly pro přizpůsobení sálu rozmanitým potřebám divadelních a hudebních produkcí.

Místostarosta Radim Staněk (ODS) informoval, že radnice začíná pracovat na ceníku pronajímání sálu a přilehlých prostor. „Už v předstihu se nám řadí žádosti. Jde o různé společenské akce v zářijových a říjnových termínech,“ řekl místostarosta. Co se týká kapacity, podle posledních plánů převyšuje o něco potenciál Kulturního domu Střelnice. „K sezení bude k dispozici kolem pěti set míst. Plesy by mohly nabídnou kapacitu přibližně 400 osob, protože v pivovarském sále jsou prostornější balkony – širší než v KD Střelnice.“ Zejména při tanečních akcích budou moci hosté využít také velkorysé foyer a další zázemí, v úvahu připadá i využití prostor například pro módní přehlídky. „V novém sále to návštěvník a divák budou mít podstatně přijatelnější,“ konstatoval Staněk.

Kozár zdůrazňuje, že komerční pronájmy budou jen dílčí formou využití nového sálu. „Primárně bude využíván městem Jindřichův Hradec, jež plánuje vlastní akce. Především takové, které se nám nevejdou na Střelnici,“ upřesňuje starosta.

„Jediné, co nejsme s to v novém prostoru uskutečnit, jsou náročnější divadelní představení, divadla v předplatném by na Střelnici zůstala,“ dodává Staněk. „Ale některé koncerty, taneční koncerty, akce škol nebo spolků, by se tam mohly přesunout.“ To by zároveň umožnilo využít sál KD Střelnice k dalším kulturním a společenským událostem.

Pivovar vystavěný v letech 1580 – 1580 už prošel řadou rekonstrukcí financovaných zejména Černíny z Chudenic. Od roku 1967 už pivo nevařil a po požáru v roce 2011 definitivně zchátral. Do obnovení a rozšíření jeho funkcí investuje především město, celková suma dosáhne zhruba půl miliardy korun, z toho 80 milionů pokryje dotace ministerstva průmyslu a obchodu a 160 milionů příspěvek ministerstva pro místní rozvoj.