Novinky a zajímavosti ze světa piva

Na Jiřího z Poděbrad se rozjíždí nový podnik – svou druhou pobočku tu otevřel výčep Automat Matuška. K mání v něm bude i první Matuškovo nealko.
Automaty Matuška jsou ode dneška v Praze oficiálně dva! Moderní výčep inspirovaný provozy bez obsluhy, které získaly oblibu už za první republiky, nabízí ve zbrusu nové pobočce na Jiřího z Poděbrad osm druhů piva včetně prvního vlastního nealka. Jídlo, které hosté na rozdíl od prvního provozu na Hradčanské objednávají od stolu, je pak poctou vyhlášeným českým hospodám.

„Pivo u nás zůstává živé, nefiltrované, nepasterizované a čepované v té nejlepší kondici. Pro nový podnik jsme poprvé uvařili i nealko pivo, které se jmenuje Bylinný střízlivec a navazuje na náš speciál Bylinný blaženec. V nabídce bude i čepovaná kombucha od JZT Ferments,“ říká Adam Matuška, spolumajitel pivovaru a Automatu.

„Zpomalujeme i servis a jídla hostům podáváme jako kompletně sestavené porce, které na rozdíl od piva přinášíme ke stolu,“ doplňuje ho Daniel Korcsmáros, ředitel nově vzniklé firmy Máma, která se bude po vzoru velkých gastroskupin o oba Automaty starat. V čele nového podniku pak stojí Matuškova sestra Marie Matušková, která působila jak v Automatu na Hradčanské, tak například i u Dvou kohoutů.

Kreativní šéfkuchař Michal Pravda spolu se šéfkuchařem Automatu JZP Radkem Machačem připravil menu založené na českých surovinách, které ale chtějí posunout na netradiční úroveň. „V menu skládáme hold těm nejvyhlášenějším českým hospodám, například podniku U Kalendů, kde podle nás dělají úžasné věci. Vaříme české klasiky, které posouváme na úroveň, jež je těžko pojmenovat. Nabízíme kachnu na vafli, steak z hovězího srdce nebo uzenou zmrzlinu s mlatem,“ vysvětluje Pravda.

Interiér nového Automatu, jehož kapacita je 85 míst uvnitř a dalších 80 na budoucí zahrádce, navazuje na staršího sourozence. Oba mají stejný půdorys i rozvržení, zdejší pípa je pak zmenšenou variací na Automat na Hradčanské, který navrhl Adam Matuška a Michal Froněk ze studia Olgoj Chorchoj.

Oba podniky vytvořila architektka Tereza Froňková, která má za sebou i řadu interiérů podniků ze sítě Ambiente, umělecké prvky pochází od Jakuba Matušky alias Maskera, staršího bratra Adama Matušky, jehož plastiky i etikety jsou s brandem už nerozlučně spjaty. Velkou místní pýchou je pak stůl pro štamgasty vyrobený z čela obřího sudu z Plzeňského Prazdroje o objemu 1 250 litrů, který navazuje přímo na výčep.

Nový Automat Matuška se otevírá dnes, v sobotu 14. února, v 17 hodin.

Dřív patřil mezi nejznámější tváře pražské ODS. Byl i u kauzy, v níž měli soukromí detektivové sledovat jeho stranické kolegy. Během covidu se pak odmítl podřídit vládním opatřením a s iniciativou Chcípl pes se postavil na odpor. Teď ale s úřady bojuje znovu. Inspekce mu zavřela pivovar, on nesouhlasí. Před pár měsíci navíc vyrazil do Číny, již teď propaguje v Česku.

Během pondělního dopoledne se toho na jineckém náměstí 1. máje moc neděje. Možná i proto, že zdejší pivovarská restaurace Malý Janek, nabízející jinak obědové menu, je už několik dnů zavřená. Hlídka Vojenské policie z blízké dělostřelecké posádky si ve vedlejší samoobsluze kupuje pár rohlíků s čerstvě nakrájeným salámem, pro nákup si přichází i starší muž s dvoukolovým vozíkem.

„Teď už tam fakt chcípl ten pes,“ pousměje se mladší muž, se kterým reportér deníku Aktuálně.cz hovořil v sousedních Rejkovicích. Naráží na to, že Jiří Janeček, majitel jineckého pivovaru, se iniciativou Chcípl pes proslavil během covidových let. Kritizoval vládní opatření, svolal několik protestů a odmítal uzavřít své podniky, jako museli všichni ostatní podnikatelé.

Ještě předtím byl ale Janeček dlouho členem pražské ODS a chvíli i poslancem. Působil v Praze 11, kde před dvaceti lety Občanská demokratická strana řešila velký problém. Klub se tam rozhádal a rozdělil na dvě frakce, média později informovala, že tamější politiky včetně starostky Marty Šorfové (ODS) měla sledovat soukromá detektivní agentura ABL.

„Uložen zákaz užívání“
Čemu vzdoroval během pandemie, Janečka dohnalo nyní. Od poloviny ledna je jeho restaurace zavřená, otevřený má jen bar a svá piva každé odpoledne vyprodává s 30procentní slevou. „Vážení hosté, rekonstrukce naší kuchyně bude probíhat do konce února. Vařit začneme opět 2. 3. 2026,“ informuje velký barevný nápis na omšelé fasádě jineckého pivovaru.

Jak ale vyplývá ze stránek Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), byla to právě její návštěva v Jincích, po níž musel Janeček přestat nabízet jídlo. „Uložen zákaz užívání části prostor provozovny (kuchyně a zázemí). Provozovna jakožto celek uzavřena nebyla,“ stojí na webu SZPI.

Inspekce zjistila v podniku, v němž probíhá rekonstrukce, riziko kontaminace potravin a poškození stropu a stěn. „Prostory provozovny využívány i pro skladování předmětů, které mohou ovlivnit kvalitu nebo bezpečnost potravin,“ tvrdí dále SZPI.

„Komu to mám hlásit ještě?“
Sám Jiří Janeček však s takovým výkladem událostí nesouhlasí. Reportér deníku Aktuálně.cz na něj narazil přímo v prázdném výčepu jineckého podniku Malý Janek. Tvrdí, že úřadům dopředu nahlásil, že bude rekonstruovat, a aktivitu zemědělských a potravinářských inspektorů tak nechápe.

Novináři podává kopii protokolu o kontrole, kterou u něj 18. prosince 2025 provedla Státní veterinární správa. Ta v restauraci nezjistila porušení zákonů. V kontrolním zjištění se sice uvádí, že „provozovatel oznámil plánovanou rekonstrukci na začátku roku 2026, která se bude týkat skladovacích prostor a chodby“, ovšem nic konkrétnějšího v dokumentu není.

Z Janečkových slov je zřejmé, že ale právě to bere jako dostatečné informování o rozsáhlé rekonstrukci jineckého gastronomického provozu. „Komu to mám hlásit ještě? Veterině, inspekci, životnímu prostředí?“ zlobí se podnikatel a politik v jedné osobě.

„My jsme to měli zavřené, oni (SZPI) přišli do zavřených prostor, to je jak u blbých, my jsme hlásili rekonstrukci,“ říká Janeček a ukazuje na kopii dokumentu veterinární správy. „My uklízíme a stahujeme věci, (kontrola ze SZPI) přišla ve chvíli, kdy jsme to měli rozkopané, my jsme to hlásili té veterině,“ trvá si podnikatel na svém, že úřady informoval dostatečně.

A jedním dechem dodává, že kontroly k němu chodí na udání. Ovšem na čí neřekne. „Veterinární inspekce k nám přišla proto, že jsme měli na Facebooku napsáno, že děláme zabijačku. Paní si myslela, že zabíjíme prase na dvoře,“ tvrdí Jiří Janeček.

Reportér deníku Aktuálně.cz proto oslovil i brněnskou centrálu Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Její mluvčí Pavel Kopřiva však události popisuje úplně jinak než podnikatel. „Před zahájením kontroly se na předmětné provozovně nenacházela informace o jejím uzavření,“ vrací se Kopřiva do poloviny ledna.

„Při kontrole v prostorách kuchyně bylo zřejmé, že zde probíhá výroba pokrmů. Inspektoři v části provozovny uložili zákaz užívání prostor z důvodu zjištění špatných hygienický podmínek v kuchyni a jejím zázemí, které byly používány ke svému účelu i v době kontroly,“ informuje kopřiva, co SZPI v Jincích našla.

„Čínská pohostinnost je obrovská a upřímná“
Zatímco české úřady a politiku Jiří Janeček kritizuje, obdivně mluví o totalitní Číně. Loni na podzim se totiž sociální sítě jineckého pivovaru začaly množit nejrůznějšími příspěvky, z nichž vyšlo najevo, že politik rozjel mezinárodní spolupráci. Na několik dní tam odletěl vařit pivo a pro čínského výrobce se stal zprostředkovatelem dodávek jeho nerezových technologií do Česka.

„Po práci jsme se rozhodli s kolegy podívat se do centra Jianu a musím říct, že to bylo jako si zajít na Jižáku do OC. Moderní obchodní centrum, které jsme navštívili, by klidně mohlo stát v Praze, Berlíně nebo Vídni. Sklo, dřevo, kov, čisté linie, perfektní světlo, design. Ale ten rozdíl? Ceny. U nás máte pocit, že jdete do luxusu. Tady máte pocit, že jdete levně nakoupit v luxusním prostředí,“ chválil Janeček čínské obchody v příspěvku z 13. listopadu 2025.

„Čínská pohostinnost je skutečně obrovská a upřímná. Za celou dobu v Číně jsem neutratil snad ani korunu. Jediné, za co jsem platil, byl vlak do Jinanu. Jinak všechno zařídili oni a nic, opravdu nic, mě nenechali zaplatit. Je to s nimi boj. Mají přiletět pak do Prahy, tak jim to musím oplatit,“ rozplýval se nad tím, jak se má v zemi dobře.

A pokud by to náhodou nebylo jasné, totalitní režim likvidující své odpůrce a potírající svobodu pochválil hned několikrát: „Ještě jedna věc, kterou musím říct. Ačkoliv má každý o Číně různé předsudky, realita je úplně jiná: Tady je čisto a bezpečno. Parky, ulice, centra, doprava, všude pořádek, minimum hluku, vše funguje.“

O několik dní dříve zase sdílel obsáhlý návod, jak si před cestou vyřídit víza. S přesnými cenami a odkazy, kde o dokumenty žádat.

Dnes Janeček tvrdí, že nešlo o žádnou propagaci dohodnutou s Pekingem. Přitom v minulosti se už objevilo několik příkladů, kdy si Čína takhle pozvala lidi, aby ji pak na sítích chválili a vylepšovali její image. „Žádná politika, jenom byznys,“ vrací se Janeček ke své podzimní cestě.

„Chtěl jsem dát vědět, protože spousta lidí říkala, jak je složité získat vízum, ale není to zas tak hrozný,“ vysvětluje pivovarník a bývalý proticovidový bojovník, proč byl na sociálních sítích tak aktivní. „Čína mě všeobecně překvapila, pořádek, čistota. V Pekingu každé druhé auto zelené, elektřina za korunu padesát, tam se to vyplatí,“ uznale kývá hlavou.

S čínským byznysem prý začal kooperovat z toho důvodu, aby pomohl uchovat českou pivovarskou tradici a naučil zájemce vařit vlastní pivo. „Z Číny bereme věci, které tady nikdo nevyrobí. Technologii pomůžeme nainstalovat, naučíme je na tom a zajišťujeme servis,“ popisuje Janeček, kterého prý pivo naučil vařit sám život, jak říká.

„Spolupráce není o politice“
Reportér deníku Aktuálně.cz se s dotazy na čínskou anabázi Janečka obrátil i na senátora Roberta Šlachtu (Přísaha). Právě kandidátku jeho hnutí pivovarník vedl v loňských sněmovních volbách v Moravskoslezském kraji. Ale pohořel. Přísaha v regionu získala pouze 6044 hlasů a nedosáhla tak ani na jedno procento.

„Nejde o žádnou politickou záležitost – cílem cesty je čistě odborná spolupráce. Během tří dnů bude pan Janeček v tamní technologické firmě vařit tři druhy českého piva, testovat kvalitu zařízení a pomáhat při vývoji technologie, která by mohla usnadnit začátky novým sládkům i v České republice,“ odpověděl Šlachta už loni v listopadu.

„Tato spolupráce není o politice, ale o hledání realistických, ekonomicky dostupných cest, jak zachovat a rozvíjet české pivovarnictví,“ doplnil ještě předseda Přísahy.

Faktem nicméně je, že české tajné služby dlouhodobě před vlivem a „měkkými“ nástroji Pekingu varují. Šéf BIS Michal Koudelka třeba už dříve prohlásil, že „důležitým prostředkem je pro Čínu udržování a získávání kontaktů ve světě, buduje si přes ně své renomé a postavení. Kontakty získává především skrz obchodní vztahy a investice.“

Čeští fanoušci se na zimních olympijských hrách potýkají s nečekanou nepříjemností. Chybí jim totiž tuzemské pivo a jediný chmelový nápoj, který je v dějišti her v nabídce, je ten od značky Corona. Některým Čechům nechutná, a na sociálních sítích tak vyjadřují svou nespokojenost. Jeden z uživatelů dokonce pivo Corona označil za „zločin proti lidskosti“, jiní čeští fanoušci naopak mexickou značku chválí.

Na fenomén týkající se vztahu českých fanoušků k pivu Corona upozornil na sociální síti X americký hokejista Tim Kalinowski. „Češi jsou docela zklamaní, že je Corona to jediné nabízené pivo,“ napsal sportovec k přiložené fotografii českých fanoušků čekajících ve frontě u stánku.

Později přidal na svém profilu fotografii českého hokejového fanouška, který v ruce drží malou lahev piva a nepřítomně zírá do odpadkového koše. „Stále se nemůžu přestat bavit pohledem na tyhle obrovské východní Evropany, když jim všem dochází, že jediné dostupné pivo je třísetmililitrová Corona,“ napsal Kalinowski.

Střední nebo východní Evropa?
Reakce uživatelů na sebe nenechaly dlouho čekat. Části z nich vadilo, že hokejista vnímá Českou republiku jako součást východní Evropy. „Jsme ve střední Evropě,“ opravoval sportovce jeden z diskutujících. „A Corona není pivo,“ dodal další.

Zaznívala tvrzení, že jde „o zločin proti lidskosti“ či že „Corona je virus, nikoli pivo“, někdo ji dokonce označoval za moč. Lahev mexického piva stojí ve všech olympijských areálech sedm eur, tedy asi 170 korun. K dostání je i točená, stejně jako její nealkoholická verze.

„V supermarketu pak nápoj stojí kolem 1,5 eura. Na některých sportovištích pravidlo, podle kterého tam nesmíte nosit vlastní pití, vynucují více. Ale například v Livignu je to volnější – prošel jsem s vodou,“ popsal pro CNN Prima NEWS svou zkušenost na ZOH český fanoušek Martin Chovanec.

Jiní příznivci zimních sportů si však výběr piva chválí. „Jediné nabízené pivo je dobré! Corona s limetkou. Cena? Sedm eur,“ chválil pořadatele na sociální síti X bývalý americký basketbalista Parker Fox.

„Pivo v aréně prodávají. Mají jenom Coronu, což se samozřejmě nedá porovnat s českým pivem. Mají lahvovou i točenou,“ řekl reportérovi CNN Prima NEWS jeden z tuzemských fanoušků přímo v Miláně. Atmosféru na olympiádě popsal jako „parádní“.

Pivovary v České republice začínají vyrábět piva s velmi nízkým obsahem cukru a menším procentem alkoholu. Míří jimi na mladé, kteří preferují zdravý životní styl, ale také na spotřebitele, kteří drží redukční diety, i na diabetiky. Taková piva nabízejí malé i velké pivovary, poptávka po nich roste.

„Naše nové pivo 'Low Carb Ale' vzniklo kvůli té fitness moderní době, Hodně lidí chodí cvičit a nechtějí si potom dát dvě "dvanáctky" které mají 250 kalorií na 100 mililitrů. Naše pivo má 22 kalorií. Myšlenka byla - pít pivo a nemít výčitky,“ řekla Žaneta Petružálková, sládková nepomuckého pivovaru Zlatá kráva. Jde o hodně prokvašený nápoj s minimem zbytkového cukru, certifikovaný akreditovanou laboratoří. Podle marketingového šéfa pivovaru Tomáše Sladkého se pivní kultura v ČR výrazně mění.

„Mladá generace nepije. Nedají si deset piv, ale tři čtyři dobrá - ochutnávají. A hlídají si životní styl a a kalorie. Takže popud byl vlastně přinést na trh něco zajímavého. A hlavně má naše novinka plnou chuť piva,“ uvedl. Obsah alkoholu je 3,2 procenta.

Podle sládka pražského pivovaru Board Michaela Krále lidé jejich osmistupňový Lowcarb - session brut IPA, vyráběný půl roku, docela kupují. „Hlavně ti, kteří do sebe nechtějí naprat hromadu cukru. Standardní pivař si to nekoupí, protože je to pro něj slabé, má tři procenta alkoholu," řekl. Podle něj toto pivo cílí hlavně na mladé.

„Objednávají si ho bary, pivotéky a sportoviště,“ řekl. Výrobní náklady podobné jako u dvanáctky, ale používají se zahraniční chmely, řekl Král. Board tam dává americké, díky nimž má pivo atraktivní aroma. Nejméně půlka produkce už jde tímhle zdravějším směrem, dodal sládek.

Největší český pivovar Prazdroj má už několik let v nabídce Gambrinus Dry. „Díky vyššímu prokvašení vycházíme vstříc pivařům, kteří vyznávají moderní životní styl a v rámci doporučené životosprávy mohou v omezeném množství pít pivo obsahující méně cukrů. Přesto si díky klasickému varnímu postupu uchovává výborné chuťové vlastnosti plzeňského piva,“ uvedl mluvčí Zdeněk Kovář. Podle něj vidí pivovar meziročně mírný nárůst prodejů, i když varianta patří k nejmenšímu segmentu portfolia.

Plzeňský pivovarský expert Josef Krýsl, který za 20 let postavil 90 minipivovarů v ČR i v cizině, pamatuje dia pivo, které se v ČR prodávalo desítky let a mělo také velmi nízký stav nezkvasitelných cukrů. „Takže nic nového pod sluncem. Cenově zvýhodněné pivo pro diabetiky se zpočátku pilo jako novinka, ale spotřeba postupně klesala,“ řekl.

Podle něj je u nízkosacharidových piv, která jsou méně hořká, zásadní udržet balanc mezi hořkou a sladkou chutí. „Pokud by se to ujalo, tak se toho samozřejmě další pivovary, včetně těch velkých, rychle chytnou. Zatím to velký trend není, ale je to příjemné doplnění trhu,“ dodal.

Budějovický Budvar letos naplno rozvíjí své partnerství s českým olympijským týmem a navazuje tak na svou předchozí i stávající spolupráci s Českým paralympijským týmem. Vychází to z jednoduché myšlenky: když zemi reprezentuje národní tým sportovců, dává smysl, aby u toho byl i národní pivovar. Spolupráce stojí na společných hodnotách, jako jsou odhodlání, dlouhodobá práce a hrdá reprezentace České republiky.

České pivo přímo v dějišti her
Hlavním centrem olympijských emocí v zahraničí se stal Český dům v Miláně. Právě zde je Budvar na čepu a stává se nedílnou součástí místa, kde se potkávají sportovci, partneři i fanoušci přímo v dějišti her. Návštěvníci si tak mohou vychutnat české pivo v mezinárodním prostředí při oslavách medailových momentů, čímž Budvar přirozeně doplňuje prezentaci české kultury ve světě.

Největší fanzóna v srdci jižních Čech
Pro fanoušky, kteří zůstávají v Česku, přenáší Budvar stejnou energii na Olympijský festival v Českých Budějovicích. Na tamním Výstavišti vyrostl největší zimní sportovní areál v Česku, kde si lidé mohou na vlastní kůži vyzkoušet přes 23 olympijských disciplín. Mezi hlavní lákadla patří nejdelší bruslařská dráha v historii festivalů, biatlonová střelnice, curlingové dráhy pod širým nebem nebo vůbec největší městská sjezdovka.

Areál žije i bohatým doprovodným programem, který zahrnuje autogramiády hvězd, jako je Jakub Voráček nebo Barbora Strýcová, a také hudební vystoupení. Celou atmosféru podtrhuje velká olympijská fanzóna s velkoplošnými obrazovkami pro sledování přímých přenosů. Právě v tomto areálu se potkávají sportovní úspěchy s radostí z fandění u čepovaného piva, které k velkým momentům patří stejně přirozeně jako medaile.

Jsou jen 45 minut jízdy autem z Prahy. Obhájili jednu čepici hodnocení Gault & Millau, získali michelinské ocenění Bib Gourmand a zelenou hvězdu udržitelnosti. Dvůr Perlová voda, rekonstruovaný statek, na kterém můžete i přespat, je jasný tip na výlet do regionů za kvalitní gastronomií.

Restauraci Dvůr Perlová voda vede šéfkuchař Ondřej Hutnik. Ten má za sebou řadu zkušeností, strávil pět let v pražském hotelu Mandarin Oriental, absolvoval stáž v kodaňském Geraniu a dalších restauracích, působil jako zástupce šéfkuchaře restaurace Sia a vedl i Foodway catering skupiny Together.

Po covidu ale dostal příležitost se z hlavního města přesunout na venkov, do restaurace areálu Dvůr Perlová voda, kterou už pět let vede.

„Líbilo se mi, že jsou tady vlastně neomezené možnosti a prostor využívat suroviny v jejich surové podobě. Suroviny si buď pěstujeme sami, nebo jezdíme za farmáři, se kterými se osobně známe. Zároveň oni jezdí k nám, protože jsou zvědaví, co z jejich produktů vytvoříme,“ vysvětluje šéfkuchař.

Celé menu je české, sezonní a lokální. Hutnik ho částečně tvoří i spolu se zahradníkem podle toho, co bude zrovna v danou dobu v ideální kondici ke sklizni. Podle toho určuje přílohy k masům a menu obměňuje třikrát do roka. Postupně si vytvořili i síť lokálních dodavatelů, se kterými spolupracují.

„Není naším cílem být striktně lokální, hlavním klíčem je kvalita, která nemusí být v okruhu padesáti kilometrů. Kde to jde, podporujeme místní farmy, třeba sýry z Držovic a Děčan, uzeniny z pršuterie Chovaneček z Litoměřic nebo sladkovodní ryby ze sádek z Doksan,“ popisuje Hutnik.

Zároveň mají vlastní bylinkovou zahrádku se zhruba čtyřiceti druhy bylin a jedlých květů, včetně těch méně známých, jako je laskavec nebo černucha. K tomu keře s bobulovým ovocem a pole, na kterém pěstují jahody, saláty, rajčata, cukety a spoustu dalších druhů ovoce i zeleniny.

Jejich přebytky pak zpracovávají do zavařenin, které si v průběhu roku můžete v Perlové vodě koupit, stejně jako salámy a další produkty z masa jehňat a mangalic, které v letní sezoně chovají.

„Menu není nijak rozsáhlé, ale je pestré, vždycky má různé druhy masa i zeleniny, se kterou hodně pracujeme. Na každém menu se snažím mít i nějaký řízek. Na jarním byl třeba z králíka s bramborovým salátem s dijonskou remuládou a s estragonem,“ popisuje šéfkuchař.

Ochutnala jsem absolutní bestseller aktuálního menu, holandský řízek, který šéfkuchař označuje jako „buržoazní prasárničku“. Je z telecího krku, vepřového bůčku a blaťáckého zlata v panko strouhance ochucený lanýžovou solí, s lanýžovou majonézou a plátky nakládaných lanýžů navrch, k tomu jemné bramborové pyré, lanýžová omáčka a ještě salát z vlastních nakládaných okurek ve sladkokyselém nálevu se zakysanou smetanou.

Naprosto chápu, proč je jídlo bestsellerem, sama jsem ho přímo vdechla. Řízek je šťavnatý, díky panku skvěle křupavý a s tak akorát velkou dávkou lanýžů, aby celé jídlo nepřebíjely. Salát funguje jako příjemné odlehčení. Vyhlášená jsou i místní pikantní BBQ vepřová žebra od Kloudy.

Porce jsou poměrně velké, ale pokud zvládnete dezert, vybírat můžete mezi perníkovým větrníkem s makovým krémem, švestkami a povidly a likérovou špičkou, na kterou padla moje volba. Krémová a velmi jemná čokoládová ganache v křupavé krustě z čokolády a uvnitř vaječný likér s aromatickou tonkou, který při rozkrojení vyteče. Přesně tak, jak to má správně být.

V Perlové vodě se snaží i o přístup zero waste a udržitelnost, ale ne za každou cenu. Přesto si jejich přístupu všimli i michelinští inspektoři a udělili jim zelenou hvězdu udržitelnosti. Přece jen u nás není moc míst, kde by krmili žížaly v kompostéru kávovým lógrem, pracovali s vodou z vlastního hlubokého vrtu a tu použitou čistili a zavlažovali s ní pole.

Z prosincového ceremoniálu si Hutnik odnesl i cenu Bib Gourmand, tedy uznání za vynikající kuchyni za přijatelnou cenu. „Upřímně jsem byl překvapený, že jsme byli pozvaní, už to je pro nás obrovský úspěch. Nemyslel jsem si, že si budou tak moc všímat regionů, a ani nevím, kde získali tolik informací o naší udržitelné filozofii. Ze zelené hvězdy máme obzvlášť radost,“ popisuje Hutnik.

„Chceme dál dělat srozumitelná jídla, ne žádné kostky ve skluzu. Jídlo by mělo mít hlavu a patu a krásně vonět. Stavíme hlavně na surovinách a chtěl bych ještě víc rozšířit síť kvalitních dodavatelů,“ dodává šéfkuchař, který si nechal v areálu vysadit burgundské lanýže.

Kromě stálého menu každý víkend přidávají i speciály, kde můžou víc popustit uzdu fantazii a zařadit i méně tradiční jídla.

„Jsme spíš víkendová restaurace, nefunguje to tak, že by někdo z okolí přijel na oběd. Proto naše silné měsíce musejí podpořit ty slabší zimní, kdy jsme ztrátoví. Během těch máme zase víc prostoru organizovat třeba speciální degustační večeře,“ vysvětluje šéfkuchař, který by rád zorganizoval akci, na které by se sešli všichni ti, kdo získali zelenou michelinskou hvězdu.

Historie Dvora Perlová voda sahá až do třináctého století a budova dnešní restaurace fungovala jako ovčín. Její prostor je velkorysý, vysoké cihlové klenuté stropy, krb, kované lustry, masivní dřevo, k tomu otevřená kuchyně a pivovarská měděná varna, kde místní sládci podle tradičních receptur vaří vlastní pivo.

Těch mají rovnou několik druhů, svrchně i spodně kvašené, všechna nepasterizovaná a nefiltrovaná a dát si je tady můžete čerstvě načepované. Na nic si tady nehrají a jídlo Hutnik popisuje jako obyčejné, k obyčejnosti má ale poměrně daleko. I když za zajížďku nebo samotnou cestu podle Michelinu stojí až dvě a tři hvězdy, za tímto Bibem byste si výlet určitě měli udělat taky.

Zatímco sládci v Plzeňském Prazdroji stále úzkostlivě střeží recepturu z roku 1842, v expedici už dávno nevládne lidská ruka, ale neomylný algoritmus.
Když si člověk vytáhne z ledničky orosenou plzeň, většinou neřeší, jak se tam dostala. Chuť piva zůstává díky tradiční receptuře už více než 180 let téměř stejná, cesta, kterou urazí z varny až do obchodů, ale prošla v poslední dekádě tichou, avšak radikální technologickou revolucí.

Centrála největšího tuzemského výrobce a vývozce piva už dávno nepřipomíná tradiční výrobnu. Kromě moderního pivovaru v sobě skrývá i high-tech logistické centrum, které u nás nemá obdoby. Jakmile lahve či plechovky naplněné zlatavým ležákem sjedou z moderní stáčecí linky, lidský faktor výrazně ustupuje do pozadí. Otěže totiž přebírá plně automatizovaný skladový systém, který údajně dokáže předejít chybám a maximalizuje rychlost, jakou se pivo dostane k zákazníkovi.

Proces začíná u kontroly kvality, kterou dnes místo lidského zraku zajišťují senzory. Každá paleta při vstupu do skladu prochází přísnou prověrkou, systém poháněný umělou inteligencí skenuje její hmotnost a ověřuje stabilitu nákladu. Pokud paleta splní všechny parametry, přebírají ji stroje.

V útrobách rozlehlého skladu operují elektrické vozíky, kterým zaměstnanci přezdívají gondoly. Pohybují se po kolejích a v součinnosti s automatickými jeřáby ukládají palety do regálů. Stejně rychle pak pivo putuje opačným směrem, z mohutných ocelových polic rovnou do nákladních aut. Tam, kde dřív vládla „ještěrka“, tak dnes rozhoduje algoritmus.

Pět lidí naloží kamiony až 18 miliony piv
Na ploše 10 tisíc metrů čtverečních, což odpovídá zhruba jednomu a půlce dalšího fotbalového hřiště, se v automatizovaném skladu může pohybovat až 18 milionů piv. K obsluze této investice za 780 milionů korun přitom stačí v jedné směně pouhých pět lidí. Ti už dávno nesedí v hale, ale v řídicí místnosti, kde u obrazovek dohlíží na technologii a řízení procesů. Obrovská místnost plná samořídicích vozíků je tak zcela prázdná.

„Víc lidí tady prostě není potřeba. Člověk do procesu skladování a nakládky kamionů vstupuje jen tehdy, když je potřeba vyřešit logický rozpor, který systém sám nevyhodnotí. Technologie v Prazdroji ale lidi nenahradily úplně, naopak vznikla nová pracovní místa. Lidé se posunuli do rolí operátorů, kontrolorů a IT specialistů, zatímco těžkou a rutinní práci převzaly stroje,“ tvrdí Tomáš Sedláček, manažer logistické kontroly a rozvoje Plzeňského Prazdroje.

Cesta k této úrovni automatizace Prazdroji trvala roky. Systém automatizovaných vozíků totiž pivní gigant nejdříve testoval v nošovickém pivovaru Radegast už téměř před dekádou. „Dá se říct, že šlo o risk. Tehdy ještě nikdo přesně nevěděl, do čeho firma jde a co všechno taková změna přinese,“ vzpomíná Sedláček. Plzeňský sklad, dokončený v roce 2019, se nakonec stal vrcholem celého vývoje, komplexním projektem, který si pivovar z velké části navrhl i integroval sám, díky čemuž dnes tým zvládá systém samostatně provozovat i rozšiřovat.

Klíčovou roli v přepravě piva hraje 28 automatických vozíků, které se nepřetržitě prohání skladem. Po kolejové dráze dlouhé asi 600 metrů jezdí rychlostí dva metry za sekundu a jejich pohyb řídí centrální systém, který průběžně upravuje zrychlení i brzdění tak, aby se vyhnuly kolizím.

Zvláštností je, že nemají baterie. Energii odebírají přímo z troleje, podobně jako metro, a díky tomu mohou jezdit prakticky bez přestávky. Na své dráze se pak orientují podle 2D kódů umístěných nad kolejí a jejich přesnou pozici při předávání palet hlídají laserové závory.

Aby systém fungoval bezchybně, má Prazdroj v provozu i jednu speciální „gondolu,“ která má zcela jiný úkol než převážet palety s naplněnými lahvemi piva. „Je vybavena jen vysavačem. Neustále čistí koleje, aby byl zajištěn dobrý kontakt s elektřinou i čitelnost navigačních kódů,“ doplňuje Sedláček.

Unikátem plzeňského pivovaru je i již zmíněný, samonosný regálový systém vysoký 30 metrů. Nenachází se však v klasické hale, regály, na které se vejde kolem 42 tisíc palet, tu tvoří samotnou konstrukci budovy a nesou její střechu i obvodový plášť.

Ve vertikálním labyrintu dnes pracuje deset jeřábových zakladačů od italské společnosti System Logistics, z nichž každý vyšel pivovar na zhruba 7,5 milionu korun. Automatizované stroje ukládají palety s milimetrovou přesností, zatímco i tady senzory průběžně kontrolují jejich váhu, rozměry i stabilitu.

„Zboží se tu dlouho nezdrží. Průměrná doba obrátky, tedy doby, kdy se zboží vyskladní a znovu naskladní, je zhruba pět a půl dne. A ani v době, kdy zrovna nevyskladňují, se jeřáby úplně nevypínají. Opětovné spuštění by bylo složité, proto přecházejí pouze do úsporného klidového režimu,“ líčí dál Sedláček.

Sklad využívá takzvané double-deep ukládání, tedy zakládání palet do hloubky na dvě pozice za sebou. Aby se systém bez problémů dostal i k zadní paletě, ukládá do jedné dvojice vždy stejný produkt se stejnou expirací. Automatizace tak hlídá, aby vpředu neskončilo novější pivo a vzadu starší, které by se k expedici dostávalo příliš pozdě. Systém je navíc natolik inteligentní, že v době nižšího provozu provádí samostatný úklid. Vyhledává poloprázdná místa a palety přesouvá tak, aby uvolnil prostor pro další naskladnění z výroby.

Samořízení skladu jde ruku v ruce s udržitelností. Jeřáby regálového systému v Plzni fungují i jako generátory, díky rekuperaci vyrábějí elektřinu pokaždé, když s těžkou paletou klesají dolů. Tato brzdná energie pokrývá přibližně 11 procent spotřeby celého skladu.

Energetický mix doplňuje přes tisíc solárních panelů na střeše, které vyprodukují energii pro 65 procent spotřeby skladu a ročně ušetří 259 tun oxidu uhličitého. Spolu s elektrifikací flotily vozíků se tak Prazdroj přibližuje cíli dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2030.

Logistický orchestr odbaví devět kamionů za hodinu
Navzdory futuristickému zázemí zůstává srdce pivovaru věrné tradici. Technologie pomáhají logistice a kontrole, samotný základ piva se ale nemění. Sládci dodnes ctí recepturu Josefa Grolla z roku 1842. „Vzorek piva z roku 1897, který se dochoval ve švýcarské laboratoři, se od dnešních analýz liší jen na druhém desetinném místě. Analytické parametry jsou tak prakticky totožné,“ říká vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Podle něj jsou ale čísla jen část příběhu. Klíčové je senzorické hodnocení, tedy chuť, vůně a celkový dojem. Právě proto si Prazdroj dodnes uchovává v historických sklepích pivo vařené a uložené stejným způsobem jako v minulosti: v dřevěných sudech a podle původní receptury. Tyto referenční várky pak sládci pravidelně porovnávají s aktuální produkcí, aby měli jistotu, že se chuť piva v čase příliš neodchyluje.

Na kontinuitu dohlíží nejen technologie, ale i lidé. Vrchní sládek Berka je třetí generací sládků ve své rodině, tradice u nich sahá až do roku 1927. Pivo pije, jak sám s nadsázkou říká, „plus minus legálně“ téměř šedesát let. I on sám je tak svým způsobem živým kalibračním nástrojem.

Aby však odpovědnost neležela jen na jeho ramenou, má Plzeňský Prazdroj takzvanou radu starších. Skupina bývalých sládků, jejichž průměrný věk je 82 let, se každé dva měsíce schází, aby pivo ochutnala a zhodnotila. A když se poštěstí, a tak to prý je zpravidla, jejich verdikt nad várnou zní: „Děláte to dobře. Chutná to jako tenkrát.“

Druhý největší světový pivovar Heineken ve středu oznámil, že v následujících dvou letech propustí pět až šest tisíc lidí. Důvodem je klesající poptávka po alkoholu. Ostatně celý tento sektor se potýká s nižším odbytem. Nizozemský pivovar přitom propouštěl už před zhruba čtyřmi lety, tehdy přišlo o práci asi osm tisíc lidí.

„Opravdu to děláme proto, abychom posílili naše operace a mohli investovat do růstu,“ citovala agentura Reuterst finančního ředitele Heinekenu Harolda van den Broeka. O práci tak přijde asi sedm procent z celkových 87 tisíc zaměstnanců, z toho 3700 v Nizozemsku.

„V tuto chvíli můžeme potvrdit pouze to, že se v příštích dvou letech sníží počet zaměstnanců o 5 tisíc až 6 tisíc. Zatím se nemůžeme vyjádřit k možným lokálním dopadům,“ napsala Novinkám Marlie Paauwová, mluvčí holdingu Heineken na dotaz, nakolik se propouštění dotkne českých zaměstnanců.

Divize Heineken Česká republika je dlouhodobě trojkou na českém trhu po Plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen. Patří jí pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno, v nichž zaměstnává přes 450 lidí.

Podle firmy povedou globální škrty v počtu zaměstnanců k ročním úsporám až do výše 500 milionů eur (12,2 miliardy korun).

Pivovar, který vyrábí také značky jako Tecate a Amstel, se potýká s poklesem spotřeby piva na klíčových trzích, zejména v Evropě a Americe, kde klesl o 4,1 procenta a 3,5 procenta. Důvodem je, že spotřebitelé omezují konzumaci alkoholu, aby zlepšili své zdraví a snížili rostoucí domácí náklady.

Společnost uvedla, že celkové objemy klesly vloni o 1,2 procenta. Loni Heineken vygeneroval tržby téměř 34,3 miliardy euro (883,5 miliardy korun) a čistý zisk 1,9 miliardy euro (46,2 miliardy korun).

Pro letošní rok Heineken díky zvyšujícím se investicím očekává růst provozního zisku mezi 2 a 6 procenty. „Což odráží naše současné hodnocení inflace a dalších makroekonomických podmínek,“ uvádí společnost na svých webových stránkách.

Výraznější otřesy se ve firmě děly už v roce 2021, tehdy společnost propustila zhruba devět procent zaměstnanců.

Minulý měsíc Heineken překvapil investory, když oznámil, že generální ředitel Brink odstoupí po šesti letech z vedení společnosti a opouští firmu, v níž celkově strávil 28 let, připomněla agentura Bloomberg.

„Uplynulé roky byly poznamenány významnými změnami, jak Heineken procházel transformací a nyní dosáhl fáze, kdy přechod vedení nejlépe pomůže společnosti při naplňování jejích dlouhodobých ambicí,“ citovala společnost na webu generálního ředitele, který na pozici končí v květnu.

Kdo nastoupí na jeho místo, zatím není jasné.

Takhle vypadá večer plný chutí a inspirace. V Pilsner Urquell: The Original Beer Experience (PUX) v Praze bylo v pondělí 9. února představeno nové menu formou degustační večeře sestavené z osmi menších chodů. Hosté ochutnali masové i vegetariánské speciality a dezerty z nové nabídky, večer doplnila prezentace konceptu menu a praktická škola čepování pod vedením hlavního výčepního Matyáše Wiaczky.

Exkluzivní degustace nového menu proběhla přímo v prostorách PUX v ulici 28. října nedaleko pražského Václavského náměstí. Večer odstartoval symbolicky v 18:42 jako odkaz na rok 1842, kdy vznikl pivovar Pilsner Urquell. Společenskou událost si nenechali ujít známé tváře ze světa gastronomie, hudby a filmu. Dorazila modelka také Natálie Kotková, finalista reality show Hell!s Kitchen Paťo Kolár nebo osobní kuchař Ladislav Floreán. Mezi hosty byli i členové kapely We Are Domi, režisér Adam Sedlák, hudební producent Antonín Milata a zpěvačka Elizabeth Kopecká.

„Chceme být místem, kam se lidé budou díky kvalitě zážitku opakovaně vracet, a nejen pivní expozicí. Gastronomie je pro nás stejně důležitá jako práce s pivem a čepování, proto v naší restauraci ukazujeme, že skvěle načepovaná plzeň má své právoplatné místo v moderní kuchyni a hodí se k více jídlům, než si možná většina lidí myslí. Únor budeme mít nabitý. Kromě nového menu budeme v Beer Hall pořádat i sledování hokejových zápasů a věřím, že můžeme být vhodnou volbou i na Valentýna pro ty, kteří hledají něco víc než klasickou večeři při svíčkách,“ říká Lidija Kovařík, CEO Pilsner Urquell: The Original Beer Experience.

Nové menu rozšiřuje nabídku od drobných pochutin k pivu až po plnohodnotná jídla na celý večer. K pivu nabízí jednoduché, výrazné kombinace typu preclík s dipem nebo tvarůžková topinka a nechybí ani sdílené položky, například BBQ křídla s dipem. Mezi hlavními chody pak hrají prim pivní klasiky v podobě plzeňského guláše s bramboráčky, ale i výraznější masové varianty jako pečený bůček či lehčí filet z lososa se špičatým zelím a omáčkou. Menu doplňuje samostatná dezertová část, kde vedle jablečného štrúdlu najdou hosté i lívance s borůvkovým žahourem nebo pošírovanou hrušku v červeném víně. Návštěvu v PUX lze tedy pojmout jako kompletní gastronomický zážitek včetně sladké tečky.

„Nové menu jsme ladili tak, aby bylo srozumitelné a poctivé. Pracovali jsme s kontrasty, které se s ležákem přirozeně doplňují: šťavnatost a kouřové tóny u masových jídel, kyselost a svěžest u lehčích variant, výraznější omáčky a dipy u snacků. Důležitá pro nás byla i struktura menu, aby si host mohl dát jen něco malého k pivu, nebo si naopak dopřál plnohodnotný gastronomický zážitek od předkrmu přes hlavní chod až po dezert. Při testování pro nás bylo klíčové párování s plzní, protože pivo umí chutě podpořit, ale také spolehlivě odhalí, když v jídle něco nesedí,“ říká šéfkuchař a autor nového menu Andrii Balaniuk.

Významnou součástí večera bylo samozřejmě čepované pivo. Důraz byl přitom kladen na řemeslo, které je pro Pilsner Urquell stejně podstatné jako samotná gastronomie. Hosté si proto mohli čepování sami vyzkoušet a osvojit si základní principy správného natočení piva, od práce se sklem a teplotou až po výslednou podobu pěny a servis. Celý blok probíhal pod dohledem týmu mistrů výčepních v čele s Matyášem Wiaczkou, který se v roce 2024 umístil na druhém místě v soutěži Pilsner Urquell Master Bartender.

„Nějak pivo natočit zvládne skoro každý, ale natočit ho správně už je daleko složitější. V rámci našich workshopů hostům vysvětlujeme, jak pracovat se sklem, teplotou, a především s pěnou tak, aby byl ležák servírován v ideální kondici. Když si to člověk sám vyzkouší, pozná, že je to vlastně řemeslo jako každé jiné. V kombinaci s degustačním menu to navíc podtrhuje, jak moc v pivní gastronomii záleží na servisu. Správně načepovaná Plzeň může chody přirozeně podpořit, namísto aby je přebíjela,“ vysvětluje Matyáš Wiaczka, hlavní mistr výčepní.

Návštěvníci mohou nové menu ochutnat již nyní, více informací lze nalézt na oficiálních internetových stránkách. V průběhu února mohou hosté v Beer Hall také sledovat vybrané zápasy olympijského hokejového turnaje nebo vyrazit na valentýnský večer.
Pilsner Urquell: The Original Beer Experience je zážitkový koncept v centru Prahy, který propojuje příběh značky, čepované pivo a doprovodné programy včetně školy čepování a gastronomie. V roce 2025 získal ocenění World’s Leading Beer Tour Visitor Experience v rámci World Travel Awards a byl zařazen do National Geographic Traveller (UK) Experiences Collection.

Heineken v příštích dvou letech propustí až 6 000 zaměstnanců kvůli globálnímu poklesu poptávky po alkoholu.
Hlavním důvodem redukce je loňský propad prodejů piva, který v Evropě i Americe přesáhl hranici tří procent.
Úsporná opatření se dotknou i zahraničních divizí, pod které v České republice spadají pivovary Krušovice či Starobrno.

Nadnárodní pivovarnický koncern Heineken kvůli poklesu poptávky po alkoholu v příštích dvou letech zruší 5000 až 6000 pracovních míst. Nizozemský podnik to oznámil v konferenčním hovoru, informují tiskové agentury. Skupina, která působí i v České republice, zaměstnává celosvětově kolem 87 tisíc lidí, z toho 3700 v Nizozemsku.

Většina propouštění se uskuteční mimo Nizozemsko, uvedl generální ředitel Dolf van den Brink. „Mnoho iniciativ zaměřujeme na posílení našeho evropského podnikání,“ cituje ho agentura Bloomberg.

Divize Heineken Česká republika je dlouhodobě trojkou na českém trhu po Plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen. Patří jí pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno, v nichž zaměstnává přes 450 lidí.

Heineken ve výsledcích hospodaření dnes uvedl, že objem prodaného piva loni klesl o 2,1 procenta. Na americkém kontinentě pokles činil 3,2 procenta a v Evropě 3,5 procenta. Společnost vykázala čistý zisk 2,66 miliardy eur (64,5 miliardy korun), což po očištění od měnových výkyvů představuje nárůst o 4,9 procenta.

Společnost zároveň zveřejnila výhled růstu provozního zisku na letošní rok v rozmezí dvou až šesti procent. Loni růst činil 4,4 procenta.

Heineken je druhým největším výrobcem piva na světě za americkým konkurentem Anheuser-Busch InBev. Kromě stejnojmenné značky firma vyrábí také například piva Amstel, Desperados a Tiger nebo cider Strongbow.